V edici profesora Jana Hory vychází sborník varhanních skladeb, který obsahuje skladby tří českých skladatelů spjatých s tvorbou pro varhany. Vydání doplňuje sborníky I a II o další významné kompozice českého varhanního repertoáru 19. a 20. století.

Josef Leopold Zvonař (1824–1865) je autorem dvou oper, tří orchestrálních předeher, mnoha písní a sborů, klavírního tria, kvintetu a smyčcového kvartetu. Skladby pro varhany psal v době svého působení na varhanické škole. V rychlém sledu okolo roku 1850 vytvořil čtyři rozsáhlé sonáty – I. f moll op. 3, II. c moll op. 4, III. A dur op. 7 a IV. C dur op. 16. Tyto kompozice nezapřou ovlivnění Mendelssohnem, jehož cyklus šesti sonát op. 65, vydaných tiskem roku 1845, sloužil ostatním skladatelům, píšícím pro královský nástroj, jako vzor. Mimo sonáty napsal Zvonař ještě drobnějších Šest předeher op. 12, Sedm skladeb op. 14 a Slavnostní předehru op. 18.
I. sonáta op. 3 a II. sonáta op. 4 jsou pozoruhodné znamenitým polyfonním zpracováním, zvlášť v obou závěrečných větách ve formě fugy. Svědčí o velmi kvalitní teoretické úrovni výuky na Pražské varhanické škole i o nesporném autorově kompozičním nadání. Velkorysé je i stavebné rozvržení jednotlivých vět a jejich řazení do sonátového celku.

Karel Stecker (1861–1918) se jako skladatel uplatňoval především v církevní hudbě. Zkomponoval čtyři mše, Te Deum a řadu kratších skladeb. Značné obliby dosáhla a dosud se v kostelích provádí jeho směs vánočních písní „Koleda“, původně pro dva hlasy s doprovodem harmonia nebo klavíru. Jako výborný varhaník zkomponoval na začátku své hudební dráhy rozsáhlou třívětou Varhanní sonátu d moll op. 1, vydanou tiskem v osmdesátých letech 19. století hudebním nakladatelstvím C. F. Kahnt v Lipsku. Věnoval ji významnému skladateli církevní hudby Josephu Gabrielu Rheinbergerovi, královskému dvornímu kapelníkovi a profesoru Královské hudební školy v bavorském Mnichově. Můžeme jen litovat, že autor nepokračoval dále v tvorbě pro královský nástroj a kompozičně i v teorii směřoval jinam.

Josef Bohuslav Foerster (1859–1951) zasáhl téměř do všech oborů skladatelské činnosti. Je autorem 6 oper, oratorií Stabat Mater a Svatý Václav, kantát, 5 symfonií, komorní hudby (pozoruhodný dechový kvintet), velmi ceněných sborů, písní a chrámové hudby (Glagolská mše a další mše, které vznikly ke konci jeho dlouhého života (k poctě sv. Františka z Assisi, Nejsvětější Trojice a sv. Vojtěcha), kde používá varhan jako doprovodného nástroje.
Sólovým varhanám se věnoval dvakrát. Při pobytu v Hamburku napsal Fantasii C dur op. 14, vydanou roku 1896 tiskem v Německu a Impromptu op. 135, zkomponované v roce 1925. K nim byly v tomto vydání přiřazeny ještě Čtyři skladby op. 6 pro harmonium, na konci 19. století velmi oblíbený nástroj. Vyšly tehdy tiskem v několika vydáních a případné varhanní provedení jim nabízí mnohem více zvukových možností než původně zamýšlené harmonium.

obsazení: org
materiál: partitura
nakl. č.: R 484