Nový román autorky úspěšné knihy Čím jsou lidé živi zavádí čtenáře tentokrát do učitelského prostředí v období nastupující normalizace.  V její dusné atmosféře se prolíná několik silných příběhů, jejichž protagonistkami jsou především ženy. Jejich osudy plné bolestných okamžiků a těžkých rozhodování (starost o postižené dítě, dilema mezi tlakem doby a hlasem svědomí) sleduje autorka s pochopením, ale bez zbytečného sentimentu. O to je její výpověď o lidských charakterech silnější.
Slovo autorky: Téměř padesát let mé učitelské práce ke mně přivedlo mnoho dětí i rodičů, zejména matek. Byly mezi nimi i matky postižených dětí a já jsem s velkou úctou a obdivem sledovala jejich statečný a často osamělý boj o výchovu dítěte a jeho zařazení do společnosti, boj, o jehož tíze nemá většina lidí často ani představu. Tato kniha je jen pokusem o výraz mé úcty k jejich bolestnému mateřství. Tady víc, než kdekoliv jinde platí slova spisovatelky Květy Legátové: „ Nezměřitelná láska k tomu, co se z nás zrodilo, ochota odpouštět, oběť a slitování, to je podstata matky. Vždyť Bůh je vlastně matka, jestliže nám odpouští a bere na sebe naše utrpení.“
Nikdy bych to nedokázala vyjádřit lépe.


„Nádherná knížka! Být matkou postiženého dítěte jsem si neuměla představit. Klobouk dolů před takovými maminami! Už dlouho se mi nestalo, abych u knížky brečela.“ / „Krásný román z učitelského prostředí, ve kterém se prolíná několik příběhů.“/ „Opět silný příběh… Socialistické školství, praktiky komunistických „odborníků“, lidské charaktery…“

Brož., formát 130x200 mm,  182 stran