Jan Václav Hugo Voříšek (1791-1825): Dvanáct Rapsodií, op. 1 a Fantasie, op. 12.
Nahrála Petra Matějová v květnu 2012 na kladívkový klavír, který vytvořil Paul McNulty v Divišově v roce 2008 podle vzoru Conrada Grafa z roku 1819.

Rapsodie jsou jednoznačně kusy, kterými se mladý virtuos představoval vídeňské hudební společnosti a snažil se získat uplatnění jako klavírista. Jsou současně jak etudami nástrojové virtuosity, tak kompozičními studiemi. Instrumentálně je většina z nich postavena nakonkrétním technickém problému, skladatelsky se ve všech pracuje na detailním řešení třídílné formy Da Capo.
Ve sbírce najdeme závazné dobové rétorické styly: brilantní styl (nejvíce v č. 1 cis moll, jiným způsobem také č. 3 a moll, č. 6 As dur a č. 11 h moll), scherzo (č. 2 E dur), lovecký styl ("la chasse" - č. 4 F dur), tzv. přísný styl neboli polyfonii (č. 5 f moll a č. 12 Es dur), styl rubato nebo styl Sturm und Drang (č. 9 g moll).

Fantasie, op. 12 je dvojdílná ; improvizační charakter se objevuje jen v první části (Andante), kde se volnější motivy střídají s polyfonními vstupy. Následující Allegro je naopak pevnou kompletní sonátovou větou s repetovanou expozicí, provedením a reprízou. V autografu ovšem překvapivě nese název Rondo. Voříškův op. 12 je jeho první klavírní skladbou většího rozměru , resp. jiné než třídílné formy, kterou známe z Rapsodií, Impromptus a dalších jednovětých kusů. Množství podobností napovídá, že se Voříšek nepochybně inspiroval referenčním dílem, jakým byla Hummelova Fantasie, op. 18. Z daleko rozsáhlejšího Hummelova modelu však vybírá jen dvě části, pomalou recitativní větu a sonátovou větu.