Radomír Ištvan (nar. 1959):

"Vzpomínky jsem začal komponovat v roce 1988 z podnětu košického Tria pre súčasnú hudbu (klarinet, klavír a bicí nástroje). Je to jednovětá kompozice, která vznikala permutacemi a montážemi různě rozměrných a různě kontrastních samostatných hudebních objektů. Povahu skladby v závěrečných tvůrčích fázích silně ovlivnil skon matky v říjnu 1988 a její památce je skladba dedikována.

Fantazie pro akordeon vznikla z podnětu brněnského akordeonisty Jaromíra Zámečníka. Dokončil jsem ji v březnu 1989 a jemu ji věnoval. Fantazie je napsaná pro knoflíkový nástroj, na který "lze zahrát vše", a protože J. Zámečník je vynikající akordeonista, použil jsem do skladby bezohledně vše, co mne napadlo. Pak se našla místa nehratelná, která jsme společně upravili, a spolu jsme také vybrali barevné rejstříky.

Mým výchozím záměrem u Hudby básníkovi II pro trombon, smyčce a bicí nástroje bylo transformovat báseň (Modlitba za vodu), její formu, do hudební podoby, což ale nebylo možné dovést bezezbytku až do konce. Skladba je navenek jednovětá, ale vnitřně členěná do tří dílů. Hudební materiál je do určité míry poznamenaný obsahem básně a její náladou.

V Hudbě básníkovi III pro klarinet, smyčce a bicí nástroje jsem převzal formu vybrané básně (Javore můj holý) a naplnil ji hudebním materiálem, jenž reaguje na sdělení veršů, na jejich charakter a náladu. Tónově výšková složka spočívá na modálních postupech, rytmus vyplynul z volné invence a témbry jsem vybíral tak, aby byly pokud možno v souladu s poezií Jeseninovy modravé Rusi.

Arcuatus pro sólové violoncello jsem začal komponovat v listopadu 2009 z podnětu violoncellisty Štěpána Filípka, který ji premiéroval 10. února 2010 na Konzervatoři Brno. Arcuatus II pro tenor saxofon a klavír jsem dokončil v prosinci 2010. Díla mají tři společná východiska: zpracovává se v nich společný hudební materiál, mají stejnou dramaturgii a vycházejí z jednohlasu."