Kmenový repertoár české symfonické hudby, jehož je dílo Antonína Dvořáka (1841-1904) jednou z podstatných součástí, ne-li přímo dominantou, musí mít největší česká gramofonová firma ve svém katalogu nejen v úplnosti, ale nota bene v úplnosti na technické výši současné doby. Proto také Supraphon více méně pravidelně nahrává repertoár, který se již kdysi v katalogu objevil. Vedle snahy o dokonalý zvuk a technickou kvalitu je také nezbytné nesnižovat vysokou interpretační laťku supraphonských nahrávek: proto také došlo k rozhodnutí, neangažovat nikoho menšího než předního světového znalce české a zvláště Dvořákovy hudby, ve Velké Británii žijícího australského dirigenta, Talichova žáka sira Charlese Mackerrase (*1925). Česká filharmonie se při tlumočení mistrně a vděčně instrumentovaných Dvořákových symfonických děl odevždy cítí jak ryba ve vodě, a tak výsledek určitě stojí za vaši mimořádnou pozornost.