Kolik barev, odstínů či charakterů dokáže vyjádřit hlas melodického nástroje? Repertoáru pro sólový hoboj je poskrovnu, a přece se hobojisté pyšní pravým skvostem; z inspirace, kterou Benjaminu Brittenovi přinesl hoboj společně s básněmi římského básníka Ovidia, vznikl cyklus Šesti metamorfóz. Dokonale vybroušené miniatury zpodobňují v šesti personifikacích (Pan, Phaeton, Niobé, Bakchus, Narcis, Arethusa) protikladné lidské vlastnosti. Podobným bohatstvím rozličných charakterů oplývá i komplet dvanácti fantasií G. Ph. Telemanna, jednoho z nejproduktivnějších skladatelů všech dob. Tento ojedinělý cyklus je původně určen pro příčnou flétnu, ale jeho provádění na hoboj zcela odpovídá barokní interpretační praxi a dává interpretovi příležitost uplatnit veškerou virtuositu a širokou škálu barev a výrazových možností nástroje. Repertoárové rozpětí mezi barokem a soudobou tvorbou je jednou z výrazných charakteristik protagonisty nahrávky, Viléma Veverky, laureáta řady mezinárodních soutěží a respektovaného sólisty. Je s podivem, jak rychle může utéct 70 minut při poslechu osamoceného hoboje, když je v rukou povolaných. Digitální vydání obsahuje bonusovou nahrávku: Aulodie (z Aulodie et Jubilation), Op. 34 / I.


Všechna krása, barevnost a rozmanitost v jediném hlase sólového hoboje...