Poznámka editora Karla Knechtla k vydání CD v roce 1997:
Ondráš podotýká...(Big-beat Olympic - hosté na scéně divadla Semafor) se stal u nás legendárním pojmem už na sklonku 60. let. Přestože z tohoto pásma vyšlo několik písní na gramodeskách v řadě pěti singlů Big-beat, kterou inicioval v Supraphonu Jiří Černý s redakcí Mladého světa, jehož byl tehdy kulturním redaktorem, dochovalo se pouze několik fotografií a vědomí skutečnosti, "Ondráš" byl tím opravdovým startem historie čs. rocku
(nebo chcete-li rock'n'rollu). Prach vzpomínek zavál skutečnost, že někdy na jaře roku 1964 si tehdejší kapelník Olympicu Miloslav Růžek nechal od zvukaře Ladislava Mikšovského natočit záznam jedné z repríz Ondráše. Ladislav Mikšovský od mixážního pultu, umístěného přímo v hledišti Semaforu zapínal a vypínal magnetofon se začátky a konci jednotlivých písní. Magnetofonové pásky byly tehdy nedostatkovým zbožím a tudíž spojovací texty Ondřeje Mlčocha se netočily - někdy se ani nepodařilo pustit magnetofon přesně včas se začátkem písně. Právě tuto nahrávku máte nyní k dispozici. Těžko mohla vyjít kdy dříve, neboť teprve zvuková technika konce 20. století umožnila úpravu nahrávek, která je ve srovnání s původním pásem Míly Růžka k nepoznání. Fanouškové skupiny Olympic mají tedy poprvé možnost slyšet kapelu tak, jak zněla ve svých počátcích.
Ze stejného období pochází i zde vydaný "bonus", natočený pro změnu v pražském "Bruselském pavilónu", kde tehdy Olympic pravidelně hrál. Pro toto CD jsem vybral písně, které rovněž občas v Ondrášovi zněly (dramaturgie pásma se během času lehce pozměňovala). Zajímavá je skutečnost, že v den , kdy Ladislav Mikšovský točil pro Mílu Růžka tento záznam, byl Pavek Bobek právě nemocný a celý jeho repertoár ten večer zpíval Pavel Šváb. Pro srovnání jsem tedy zařadil i Oh boy! s Pavlem Švábem.....
Poznámka vydavatele:
Autor českých textů Jiří Štaidl se narodil 22. ledna 1943 a zemřel tragicky 9. října 1973