Komentář z původní LP desky (Panton 81 0779-1 511):
Jazz je jednou z uměleckých oblastí, kde spolu odjakživa komunikovali hudebníci z různých koutů světa. Album East West Connection, na němž se setkávají američtí instrumentální sólisté, maďarský tenorsaxofonista a slovenský zpěvák se svými českými kolegy, je toho přesvědčivým výrazem. Pro hudební dráhu bandleadera, skladatele a aranžéra Václava Zahradníka (n. 1942) je ostatně obdobná mezinárodní spolupráce typická. Už na přelomu 60. a 70. let stál společně s trombonistou Slidem Hamptonem v čele studiového big bandu, v němž se kromě českých hudebníků vystřídala celá řada světově proslulých sólistů. Jazzoví fanoušci se s tímto orchestrem setkávali jednak na pražských jazzových festivalech, jednak na gramofonových deskách, které byly distribuovány do většiny evropských zemí a na licenční bázi dokonce i do vzdáleného Japonska.
Nový Zahradníkův projekt a současně jeho comeback na jazzová pódia vznikl u příležitosti vystoupení na IV. československém jazzovém festivalu, který každoročně na jaře pořádá Česká jazzová společnost v Karlových Varech. Jádro tělesa tvořili členové Orchestru Čs. televize, v jehož čele stojí Zahradník jako umělecký šéf od roku 1974. K nim přibyli v úloze sólistů především dva všestranně orientovaní mladí Američané - altsaxofonista Allan Praskin (n. 1948) a pianista Larry Porter (n. 1951). První z nich si odbyl svá učednická léta v jazzu po boku kalifornských hudebníků. J. R. Montroseho, Franka Butlera a Bobbyho Hutchersona. Nebylo mu ještě dvacet, když přišel mezi exponenty newyorské freejazzové scény Burtona Greena, Beavera Harrise, Sunnyho Murraye a Sama Riverse. V poslední době žije v rakouském Salcburku a kromě společného kvarteta s Porterem je znám i dlouholetou spoluprací s avantgardní formací Gunter Hampel and his Galaxie Dream Band. Larry Porter je typický jazzový světoběžník. Má za sebou studia na Berklee College i newyorské Julliard School, už r. 1973 poprvé nahrával v Evropě s mezinárodní skupinou Children At Play, cestoval zeměmi Blízkého i Dálného východu a na sklonku 70. let spolupracoval v New Yorku se slavným baletním ansámblem Mercyho Cunninghama. Potom opětovně působil v Evropě, kde hrál střídavě s big bandy Thada Jonese a Ala Porcina, doprovázel Alberta Mangelsdorffa a od roku 1982 hraje průběžně v kvartetu s Praskinem. Trojici amerických solistů na tomto albu doplňuje ještě legendární basieovský veterán Joe Newman (n. 1922). Kromě mnohaletého působení v domovském orchestru zdobila jeho trubka i nahrávky dalších slavných big bandů včetně Bennyho Goodmana (zúčastnil se s ním také zájezdu do SSSR), Lionela Hamptona a studiových orchestrů Quincyho Jonese.
Nejmladším, ale zároveň nejfrekventovanějším sólistou alba je maďarský tenorsaxofonista Tony Lakatos (n. 1959). Syn známého houslového virtuosa Antala Lakatose se zvláštní shodou náhod učil mj. z nahrávek, mezi které patřila i Griffinova sóla na poslední společné desce Slida Hamptona s big bandem Václava Zahradníka Interjazz 2. Na evropské jazzové scéně proslul Lakatos jako člen mezinárodní skupiny Electric Circus, vedené kytaristou Totem Blankem, hrál po boku amerického altsaxofonisty Charlieho Mariana a absolvoval turné s Gillespiem, Kennym Wheelerem a dalšími osobnostmi.
Z domácích instrumentálních sólistů se na albu uplatňují trombonista Zdeněk Pulec (n. 1936) a trumpetista Michal Gera (n. 1949). Pulcova sóla, hraná s příslovečně lehkou elegancí a výtečnou nástrojovou technikou, se od počátku 60. let objevují na deskách stěžejních čs. skupin a v přítomnosti i jeho vlastního Trombónového okteta. (Katalog Pantonu mimochodem nabízí i četné Pulcovy snímky z oboru původní české koncertantní literatury). Michal Gera je významným sólistou Svobodova Pražského big bandu i jeho komorních seskupení a nahrál už i své první album v úloze leadera Fata morgana (Panton 81 0684-1511). Řetěz sólistů na tomto albu uzavírá Peter Lipa (n. 1943), vůdčí osobnost mezi čs. jazzovými vokalisty, jehož jméno se pravidelně objevuje na předních místech i v hlasovacích anketách o nejlepší evropské jazzové zpěváky.
Inspirující pozadí výkonům všech zúčastněných sólistů dodává dokonale sehraný Orchestr Čs. televize (nahrávky vznikaly takřka na jeden zátah bez dodatečných playbacků). Formálně nevšedně řešené původní skladby Václava Zahradníka i jejich pozoruhodná zvuková faktura s bohatstvím vnitřních hlasů představují reprezentativní vizitku velkokapelového jazzu dneška a zároveň podtrhují jeho vpravdě internacionální charakter.