Komentář k původnímu LP z r. 1975:
Jestliže se v minulosti při výročích Julia Fučíka ozývaly hlasy, že dílo tohoto skladatele není u nás doceněno, stačí dnes poohlédnout se po řadě gramofonových desek z posledních deseti let. Přesvědčí nás, že podobné povzdechy již ztratily na platnosti. Mezi Nezapomenutelnými pochody z roku 1966 najdeme například do té doby neznámý Fučíkův Střelecký pochod, z další desky Skladatel Julius Fučík zazní Florentinský, Vstup gladiátorů, Sempre avanti, Il soldato, anebo Hercegovac. Prvý, druhý a poslední z jmenovaných nahrála také Česká filharmonie pro titul Česká filharmonie hraje skladby Julia Fučíka. A nyní se posluchačům nabízí pečlivě volený i nastudovaný výběr Fučíkových pochodů, většinou neznámých.
Nahrál je padesátičlenný orchestr pod vedením dirigenta Rudolfa Urbance, který čtyři pochody, Hortstein, Danubia, Drachsel, Pevně a věrně, také sám aranžoval. Nahrávka se uskutečnila v pražském Domě umělců, kde (v tehdejším Rudolfinu) Julius Fučíkdirigoval na absolventském koncertě pražské konzervatoře roku 1891 svůj absolventský úkol, uložený mu profesorem Antonínem Dvořákem. Byla to instrumentace Volkmannovy skladby Vyšehrad. Abolvent Fučík museltehdy jako jediný své vystoupení pro úspěch opakovat. Později byl kapelníkem u dvou vojenských hudeb. V létech 1897 až 1910 u pěšího pluku č. 86 a od roku 1910 do roku 1913 u pěšího pluku č. 92. Obě údobí zdůrazňuje sled pochodů na této desce plukovními znělkami, které se tehdy v plukovních pochodech blýskávaly.
První stranu desky zahajuje triumfální pochod Salve imperator, napsanýk šedesátému výročí nastolení císaře Františka Josefa I. Pak už následují čtyři takty znělky, která se opakuje i v některých dalších pochodech, a úder na "turecký" buben v Hortsteinově pochodu. Autor jej věnoval svému prvnímu představenému, veliteli pluku Františku z Hortsteinů, když se - tehdy pětadvacetiletý - stal kapelníkem plukovní hudby 1. listopadu 1929 v úpravě pro smyčcový orchestr. Pochod Sarajevo připomíná jménem i orientálními motivy první Fučíkovo vojenské působiště jako kapelníka v hlavním městě Bosny a Hercegoviny, dnešní Jugoslávie, kde byl s plukem do roku 1900. Tento pochod byl jako první ze skladatelových pochodů vydán tiskem. Pochod Danubia vydal tiskem roku 1933 v Praze Bohuslav Leopold, sám nadaný houslista, který sloužil ve Fučíkově hudbě jakoelév. Dílo bylo určeno symfonickému orchestru. Když po Hortsteinovi následoval plukovník Bedřich Drachsel z Drachenhorstů, věnoval mu Fučík pochod Drachsel. V něm i v některých dalších skladbách zazní zvonkohra, která se tehdy v některých instrumentacích užívala i za pochodu. Uherský pochod Kinizsi (vysl. kinyži) věnoval Fučík pomatáce Kinizsiho Pála (Pavla), vojevůdce uherského krále Matyáše Corvina v bojích proti Turkům. Pochod Pevně a věrně věnoval Fučík svému "příteli setníku" Vojtěchu Naglicovi.
Druhou stranu desky zahajuje jeden z řady koncertních pochodů, pochod Pod admirálskouvlajkou, který Fučík údajně složil k slavnostímu spuštění křižníku Viribus unitis na moře. Při koncertech se v triu pochodu Děti pluku hvízdávalo, a je tomu tak i u dnešní interpretace. V několika pochodech zní v triiu "generálmarš" (o kterém je zmínka již v textu k titulu Historické pochody). Roku 1906 vydal Mojmír Urbánek pochod The Mississippi River (Řeka Mississippi), potvrzující mnohostrannost Fučíkovy pochodové hudby. Posluchač v něm najde kromě českých prvnků i prvky jihoslovanské, rakouské, uherské, italské a dokonce i americké. Sled Fučíkových pochodů z let 1897 až 1910 končí skladbou Rázně vpřed, známou též pod jménem Řízně kupředu. Byl defilovacím pochodem a na zdůraznění toho zaznívají v triu bicí nástroje na tzv. první dobu. Další dva pochody, Vítězný meč z roku 1913 a Pozdrav z Labského údolí, už charakterizují Fučíkův pobyt s pěším plukem v Terezíně. Poslední skladbou naší desky je Vzpomínka na Trident. Proč se v názvu objevuje jménoseveroitalského města (dnes Trento) a za jakých okolností skladby vznikla, není známo.
A na závěr ještě malou zajímavost, nikoliv už historickou. Že touto deskou se budou těšít posluchači nejen unás, ale i v Japonsku. Nahrávky totiž převzala loni v květnu japonská firma Nippon Tokio.
Dr. Miroslav Bláha