Podle hudebních slovníků původní cikánskou hudbu "charakterizuje měkké a vláčné nasazení tónu, ostrý taneční rytmus, ornamentalita a improvizační variabilita melodické linie. Její heterogennost svědčí o orientálním původu, zvláště pak o vlivech hudby, s níž Cikáni žili v bližším kontaktu".
Tolik tedy definice. V případě umělých písní natočených na šelakové gramodesky v podání běžných tanečních orchestrů, které si braly za námět tehdy módní a romanticky idealizované prostředí cikánských táborů (ale třeba i "cikánské čajovny"!), pronikly do takových nahrávek výše zmíněné hudební prvky jen ve velmi malé míře. I onen v textech často zmiňovaný cymbál uslyšíte ze šelakových gramodesek jen zřídkakdy, a to z velice prozaického důvodu: nahrávací studia gramofonových firem, kde se natáčela běžná taneční hudba, totiž zpravidla nebývala tímto nástrojem vybavena.
Cikánky mívají v populárních písničkách z meziválečného období uhrančivé či blýskavé černé oči, věštecké schopnosti a bravurně tančí čardáš. Cikáni zpravidla mistrně ovládají hudební nástroje - sladké, lkající a omamné tóny vyluzují zvláště ze svých houslí. Společně pak … cikán hraje, cikánka zpívá, že krásné žít je jak toulavý pták. Kuriózní je text písničky Cikánská polka, kterou její autor umístil přímo do kočovného cikánského tábora, kde je veselí provozováno kupodivu v polkovém rytmu, ačkoliv v onom táboře …tančili čardáš v divokém skoku, tiskli se k sobě v divém tom tanci a ráno nesli děti své v ranci…
Téměř všechny populární písničky na téma krásných cikánek či snědých nebo černých cikánů vlastně používají ve svých textech odkazy na cikánské prostředí podobným způsobem jako proslulé tango Karla Vacka Cikánka. Nesmírná dobová popularita této písničky dala vzniknout i několika víceméně dobromyslným parodickým textům, v nichž se po úvodním verši Cikánko ty krásná… například zpívá … černookatá, pověz, kde jsi schovala holoubata…, …cikánko milá, pročpak si si nohy své neumyla… nebo … ty falešnice, tys nám včera ukradla tři slepice… A nenechte se mýlit: zde zařazená verze tohoto tanga v podání bratrů Ronkových skutečně není přepsána vyšší rychlostí - to jen tato dvojčata měla hlasy posazené poněkud výše, než hoši obvykle mívají…
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel