Šanson je definován jako píseň pocházející původně z kabaretního prostředí, kterou charakterizuje jednoduchá melodie a rytmus, s textem často humorným, satirickým či frivolním. V dnešní době si pak pod pojmem šanson zpravidla představujeme píseň s těžištěm v poeticky hodnotném textu zvýrazněném osobitou interpretací. V každém případě jde ale o žánr takzvaně menšinový, tedy nevyhledávaný zrovna publikem takzvaně většinovým. I proto písně, jež by vyhověly výše zmíněné definici, nacházíme na šelakových gramodeskách jen poměrně zřídka.
V domácím prostředí se tvorbě či přednesu šansonů v minulosti věnovali především členové kabaretního sdružení Červená sedma, jež svou činnost ukončilo zhruba ve stejné době, kdy vznikla samostatná Československá republika. V souvislosti s činností tohoto kabaretu je často zmiňována naše údajně první šansoniérka Míla Pírková-Theimerová. Ta však po sobě nezanechala žádné zvukové snímky Můžeme se tedy jen dohadovat, zda její interpretační umění a repertoár splňovaly nároky definice šansonu.
Koncem třicátých let minulého století natočila své první gramodesky předválečná hvězda českého šansonu Míla Spazierová-Hezká. Ta představu moderní šansoniérky naplňovala naprosto dokonale jak svým zádumčivým zpěvem, tak i volbou repertoáru a v neposlední řadě i svým zjevem a životním stylem: po většinu svého krátkého života (zemřela ve svých dvaapadesáti letech) vyšívala, malovala a tvořila různé umělecké předměty. Gramofonová firma Esta pro ni dokonce počátkem čtyřicátých let minulého století zřídila zvláštní řadu gramodesek nazvanou Moderní český chanson. A právě nahrávky z této řady tvoří páteř našeho stejnojmenného výběru šansonů, které si našly cestu na šelakové gramodesky.
Původně swingová zpěvačka Zdena Vincíková, známá ze své spolupráce s orchestry Emila Ludvíka či R. A. Dvorského, nahrála též několik šansonů. Počátkem čtyřicátých let je pro ni otextoval někdejší vedoucí Červené sedmy dr. Jiří Červený, především píseň s výrazně erotickým nábojem Noc ve vlaku. Zařazena je v jejím podání také první česká verze proslulé "hymny sebevrahů" s textem Vildy Dubského Smutná neděle.
Poněkud stranou hlavního proudu meziválečné populární hudby stály filmové a divadelní herečky a příležitostné zpěvačky šansonového zaměření Jiřina Šejbalová, Hana Vítová, Lilly Hodáčová a Ella Šárková. Zařazeny jsou některé z nemnoha nahrávek šansonů, které po sobě zanechaly na gramofonových deskách.
Většinové zastoupení vokalistek se zde pokoušejí vyvažovat bývalí členové Červené sedmy MUDr. Jan Borovanský, Ruda Jílovský a Ivo Rubín s písněmi, které o dvacet let dříve zpívali právě v programech tohoto kabaretu. Jednu z nich nazpíval ve čtyřicátých letech též známý tenorista Oldřich Kovář. Šansonovou náladu má i melancholická píseň swingaře Jiřího Traxlera A večer s vámi v podání tehdy již nemocného R. A. Dvorského.
Nejvíce šansonů z repertoáru Červené sedmy nazpíval na gramodesky ve dvacátých letech minulého století - tedy v počátcích své kariéry interpreta populárních písní - činoherec a zpěvák František Kreuzmann, tehdy člen Zemského národního divadla v Brně. I když jeho zpěvní projev lze jen stěží označit za šansonový, pro srovnání je v jeho podání zařazena jako bonus alespoň jedna píseň, jejímž autorem je Karel Pečke. Zde jen dodejme, že i když jak Kreuzmann tak Pečke měli k prostředí českých kabaretů poměrně blízko, řádnými členy Červené sedmy nebyli nikdy.
Značnou kuriozitu představuje závěrečná píseň. Pochází ze série snímků, které si pro vlastní potěšení nechala natočit na gramodesky během uzavřené nahrávací frekvence skupina komunistických umělců. Ti v dubnu roku 1948 - jako čerstvě jmenovaní vysocí funkcionáři ministerstva informací - obsadili nahrávací studio Ultraphonu a osobně předvedli "to nejlepší" ze svého repertoáru. Kromě V. Nezvala, K. Konráda a několika dalších umělců se této "hostiny vítězů" účastnil i básník Konstantin Biebl. Přednesl zde píseň z repertoáru Červené sedmy, která tento výběr šansonů ze šelakových gramodesek uzavírá.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel