Zábava nejširších lidových vrstev se na přelomu devatenáctého a dvacátého století odehrávala především v četných zpěvních síních, šantánech a pivovarských zahradách, jež kromě jídla a pití nabízely i požitky "kulturní" povahy - humoristické a varietní výstupy, přednes kupletů a kabaretní popěvky často peprného obsahu v podání oblíbených komiků. První gramofony, jimiž začali majitelé veřejných místností po roce 1900 nahrazovat doposud používané orchestriony a další mechanické hrací stroje, proto nabízely především poslech těch nejpodařenějších výstupů, které tehdejší miláčkové šantánového obecenstva stačili s jen nepatrnými obměnami natáčet na gramodesky mnoha různých značek. Krátký pohled na repertoár nahrávek gramofonových firem z doby c. a k. mocnářství proto jednoznačně vyvrací idealistické představy o kulturní výjimečnosti či vyspělosti českého národa v pozdním období národního obrození. V bezkonkurenčně největších objemech totiž všechny tehdejší gramofonové firmy přítomné na českém trhu produkovaly humoristické scény a veselosti značně pochybného obsahu, z nichž některé byly na etiketách doplněny údajem "pikantní" či "jen pro dospělé". Vybrat z této záplavy veselostí výstupy a scénky, jež si pro dnešního posluchače zachovávají určitou vtipnost i po více než sto letech od svého vzniku, není proto úkol právě lehký. A pokud snad bude mít laskavý posluchač potíž hlasy různých interpretů od sebe rozlišit, pak na vině je jak tehdejší primitivní nahrávací technika, tak i různá rychlost otáčení kotouče při nahrávání voskových matric.
Z desítek dnes již pozapomenutých "národních zpěváčků" a kabaretních komiků byl nejoblíbenější a nejplodnější Alois Tichý (1875-1922). Působil v pražských zpěvních síních od konce devatenáctého století a na gramodesky natočil více než tisíc komických výstupů, které často věnoval profesím drobných řemeslníků - v názvech jeho kupletů figurují např. ledař, krejčí, kožešník, pekař, uzenář, zedník, hasič, hodinář, bednář atd. Jeho oblíbeným číslem byl pikantní kuplet Tulipán, který s malou obměnou v onom předmětu obdivu dam nazpíval též pod názvem Špargl. V našem výběru je sólově zastoupen v titulech č. 7, 20 a 22, v duetech pak v titulech č. 5, 12 a 16.
Oblíbená dvojice komiků bratrů Josefa a Františka Hartmannových se ve svých výstupech často věnovala dobové komunální kritice, hlavně na aktuální témata asanace či tristního stavu pražských komunikací. S jejich ostrovtipem se můžete seznámit v titulech č. 9, 18 a 21.
Legendou již za svého života se stal kabaretní umělec a vydavatel veselostí všeho druhu Josef Šváb-Malostranský (1860-1932), který stál též u vzniku prvních českých němých filmů. Prošel řadou kabaretních podniků a od roku 1887 vedl vlastní proslulé nakladatelství, knihkupectví a papírnictví v malostranské Mostecké ulici. Během historicky prvního předvádění fonografu v Praze na Jubilejní výstavě v roce 1891 údajně nazpíval a namluvil - jako vůbec první český umělec - několik fonoválečků. Ty se ovšem nedochovaly, a tak jeho hlas zaznívá pouze z několika málo nahrávek na gramodeskách, z nichž jsou dvě zařazeny i na tomto výběru (tituly č. 1 a 10).
Poměrně dlouhou kariérou komika, zpěváka a nahrávacího umělce se mohl pochlubit Ferda Kohout (1877-1974). Své první gramodesky nahrál v roce 1903, naposledy natáčel na gramodesky značky Odeon ještě v roce 1931 (dokonce také s Ježkovým Orchestrem Osvobozeného divadla). Elegána Ferdu Kohouta slyšíme v poslední scénce tohoto výběru.
Ozdobami téměř každé "umělecké družiny" šantánových komiků bývaly příslušnice něžného pohlaví. Na tomto výběru je zastupují Maruška Zeffiová (titul č. 23), manželka dalšího oblíbeného a plodného komika Heřmana Zeffiho, a oblíbená subreta a autorka kupletů Růžena Slavínská. Jako členku různých kabaretních seskupení ji proslavily hlavně výstupy Harfenice či Kytaristka. Zde zpívá na titulech č. 2, 11, 13 a 19.
Řada dalších, ve své době nesmírně oblíbených komiků - alespoň soudě podle počtu gramofonových nahrávek, které po nich zůstaly - se na tento výběr již nedostala. Představu o jejich repertoáru vám ale jistě přiblíží alespoň výběr z názvů některých jejich opusů: Stará panna u klarinetisty; Manželské slasti; Nešťastné kalhoty; To zas mám opici; Já mám holku mrňavou; Zamilovaný kuchař nebo Gumové a rybí - v případě tohoto posledního titulu šlo o pánské ochranné prostředky…
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel