Z komentáře k původnímu kompletu 2LP alba 1112 3461 vydaného Supraphonem v roce 1982:
Čtvrté album cyklu Český melodram zahrnuje široký výběr autorů od předválečné a meziválečné generace až po současnost.
Bohuslav Taraba (*22.11.1894-†18.9.1978) ..ačkoliv zasahoval téměř do všech oblastí hudební tvorby, nejplodnější byl v oboru hudebně slovesném.
Melodram Balada o Juraji Čupovi na prózu Karla Čapka z Povídek z druhé kapsy je uměleckým činem velmi odvážným...Jeho melodram je něco na způsob filmové hudby..
Ve své době byl tento Tarabův melodram poměrně často provozován a vysloužil si tak místo v reprezentační řadě českého melodramu. Zřejmě především zásluhou Čapkovou.
Emil Axman (*3.6.1887-† 25.1.1949)...těžiště jeho tvorby je v oboru hudebně-slovesném (písně, sbory, kantáty). Bezručova báseň Jen jedenkrát lákala skladatele svou symbolikou útěku od slunce a lásky jako vděčné téma, a myšlenkově jadrný verš inspiroval formu melodramu jako zvlášť případnou. Náš sobur přináší dvojí zhudebnění, jednak z pera E. Axmana, jednak skladatele generace již poválečné, Pavla Bořkovce (*10.6.1894 - †22.7.1972)..Axman si osvojil suverénně veškerou techniku a stylové bohatství, jímž vybavil český melodram jeho klasik Zdeněk Fibich, je ovšem škoda, že ...přidal jen málo toho toho, co by bylo možno označit jako jeho osobní a svébytnou notu.
Melodram Jen jedenkrát byl Bořkovcovou prvotinou a tak o něm platí zcela analogický soud jako o melodramu Axmanově. Má také všechny profesionální náležitosti a je svébytným melodramatickým tvarem, ovšem málo ještě bořkovcovským...
Jaroslav Zich (*17.11.1912), jeho Romance helgolandská na verše Jana Nerudy je jedna z jeho nejhranějších skladeb; je nejmodernějším hudebním projevem první desky souboru…
Balada o očích topičových Vladimíra Polívky (*6.7.1896 - † 11.5.1948) na známou báseň Jiřího Wolkra je první stylově zcela osobitá skladba čtvrtého alba melodramů...Polívkův styl je zcela neromantický, jeho melodram má osobitou lineárně konstruktivistickou notu...nejen poezie, i hudba zde má co říct, a neříká toho málo...Melodram Jaro Františka Bartoše (*3.6.1905 - †21.5. 1973) na slova Fráni Šrámka je jednou z jeho prvních skladeb...objevuje se zde rys později pro Bartoše charakteristický,totiž význačná úloha rytmu, který je nejindividualizovanější stránkou Bartošovy hudební řeči..
Melodram Smutek v lese Josefa Plavce (*8.3.1905 - †29.6.1979) na verše Fráni Šrámka patří k nejzdařilejším melodramatickým kreacím, jež přináší náš komplet. Je to miniatura, ale vpravdě vycizelovaná do čistého, křišťálového tvaru...průvodní romantický kolorit dílka nás vůbec neruší, protože je přesvědčivým výrazem upřímného životního prožitku.
Tři miniaturní melodramy Bělounká holubička (Jiří Orten), Pohádka (Fráňa Šrámek) a Podzimní píseň (Paul Verlaine) svědčí o nesporném talentu skladatele Antonína Jemelíka (*25.10.1930 - †14.1.1962),...zaujme nás především moderní lapidárnost hudební dikce,
v níž - tak říkajíc - každý tón hraje..
Zdeněk Zahradník (*3.6.1936) je nejmladším skladatelem našeho výboru,..Cyklus melodramů Vezmi mě s sebou na vietnamskou lidovou poezii ze sbírky Jana Nohy Maniok je hořký představuje řadu miniatur s nesmírně intenzívním myšlenkovým nábojem...Skladatel je dokázal vybavit stejně silným a intenzívním obsahem hudebním...
Řídila-li se Poživilova dramaturgie předloženého souboru melodramů zásadou, že "finis coronat opus", nezvolila na závěr marně Lyrické melodramy, op. 22 Jiřího Matyse (*27.10.1927). Skladatel nejen nezmařil myšlenkovou hloubku a hudebnost Kainarových veršů, ale dovedl je umocnit nanejvýš přiléhavým hudebním tvarem...
Milada Ladmanová