Gramodesky jako prostředek propagace určitého výrobku či služby se začaly na našem trhu prosazovat zhruba od počátku třicátých let minulého století. Pro výrobce gramodesek znamenala výroba zakázkových desek vítané finanční přilepšení, neboť - na rozdíl od komerčních gramodesek - měl předem zajištěný odbyt všech desek za dohodnutou cenu. Naopak pro zadavatele představovalo pořízení takových propagačních nahrávek značnou finanční zátěž: tak například v roce 1932 účtoval Ultraphon firmě Krešl a spol. za výrobu 50 kusů gramodesek, na nichž E. F. Burian propagoval rozhlasový přijímač značky Telefunken, částku 15 200,-- Kč.
Oblíbeným interpretem reklamních snímků na etiketách gramodesek firmy Ultraphon byl tenorista pražského Národního divadla Karel Hruška, souběžně tehdy účinkující také v nesmírně populárních pořadech zábavné hudby vysílaných tehdejším Radiojournalem. Koncem roku 1929 na gramodesce propagující rozhlasový přijímač značky Telefunken například posluchačům doporučoval, aby si jej pořídili na pohodlné týdenní splátky po 12 Kč s argumentací, že ... když si dáte každý den o jedno pivko a tři cigarety méně, za nějaký čas máte rádio zadarmo! Později Hruška nazpíval mimo jiné i vtipnou kupletovou verzi foxtrotu Abadie, propagujícího stejnojmenné cigaretové dutinky.
Cikorku Hanačku doporučovalo kolem roku 1935 hned několik reklamních snímků vydaných firmou Ultraphon. Zařazeny jsou dvě oslavné písničky - jedna v rytmu valčíku, druhá v rytmu polky. V české i slovenské verzi si nechala natočit své reklamní snímky prostějovská oděvní firma Nehera; výrobce radioaparátů značky Mikrofona zase dal u svých reklamních scének přednost verzím české a německé.
Kromě gramofonové firmy Ultraphon se produkci reklamních snímků pochopitelně věnovali též další výrobci gramodesek, i když v mnohem menší míře. Z čistě reklamních nahrávek lisovaných na etiketě Esta hlavně po roce 1936, zmiňme například upoutávku na melodie z "opojného amerického filmu Broadway Melody", kterou nechal vyrobit distributor amerických filmů společnosti MGM v ČSR. Taneční orchestr kapelníka Bobka Bryena nahrál pro vydavatelský koncern Melantrich reklamní snímek propagující inzertní rubriku deníku České slovo. Zpěvák se ve svižném foxtrotu svěřuje, že pomoci inzerce v tomto listu získal práci, byt i nevěstu, neboť ... Malý oznamovatel Českého slova sloužit chce dnes a zítra znova. Co pro vás udělá, nevíte - pracuje, když vy spíte. Když volného času nazbyt není, obstará důvěrné seznámemí, chce-li se dívka bohatě vdát - stačí jen inzerát! Sehnat práci je mu legrací, chuť do života každému navrací, všechno, co chcete, vám prodá - co žádáte, dodá...
Reklamní snímky ojediněle natáčely i zahraniční gramofonové společnosti, které u nás distribuovaly gramodesky s českým repertoárem. Velká německá firma DGG vydala v roce 1930 na své exportní etiketě Polydor jediný počin tohoto druhu, a to čtyřdílné pásmo propagující elektromotory moravské firmy Svet. Mnoho prostoru však jeho interpretovi nenabídl ani nudný text o technických detailech elektromotorů, ani rádoby vtipný text neveselé "Písničky o elektromotoru Svet".
Jediné dvě reklamní gramodesky určené pro česky mluvící posluchače vydal anglický koncert EMI, jehož snímky vycházely v Československu na značkách Columbia a HMV. Na gramodesce s první jmenovanou etiketou vyšla v roce 1935 reklama na prací prášek Radion. Na etiketu HMV zase umístila reklamu na svůj nový rozhlasový přijímač firma Philips - ta ji pojala jako osobní poselství přinášející zprávu, že "...velkolepý úspěch našich radiotechniků nás opravňuje oznámiti vám tímto způsobem, že závody Philips dosáhly v oboru přijímací techniky úspěchu téměř neuvěřitelného. Jsme pyšni, že dnes vám můžeme předvésti přijímač "Allegro" a jeho jedinečný vrcholný výkon.."
Na závěr našeho zamyšlení nad silou reklamy bychom měli zmínit ještě běžné populární písničky, které daný výrobek propagovaly značně nenápadně a jen tak mimochodem - byly tedy jakousi obdobou reklamy typu "product placement", jak ji dnes využívá hlavně film a televize. Uveďme alespoň dva příklady takové "zastřené" propagace určitého výrobku či firmy: první představuje nahrávka melodického foxtrotu "Jsi hezká jako panenka z výkladu", který v roce 1936 natočil orchestr R. A. Dvorského se zpěvem tenoristy Oldřicha Kováře. Tento snímek nebyl označen jako reklamní - vyšel na gramodesce s běžným objednacím číslem a jeho propagační potenciál vyšel najevo až poté, co zpěvák oné panence prozradil tajemství tenké linie, když jí doporučil, aby šaty kupovala jen ...v Praze na Poříčí u Klementové - sluší a propůjčí ti kouzlo nové ... Druhý příklad představuje pomalý foxtrot z produkce gramofonové firmy Esta s obecně neutrálním názvem "Jedna vlaštovka jaro nedělá" (... i kdyby na drátě týden seděla...). Pak ale text pokračuje již naopak velice adresně: Když Baťa své vlasťovky však pošle do světa, jaro teprv rozkvétá. S nimi jaro pravé začíná - s vlašťovkami ze Zlína. Celý svět se těší na lásku, na tu první jarní procházku, když překročí pravou nohou práh, v jarních Baťa vlašťovkách...
Pro nepamětníky jen uveďme několik stručných vysvětlení: výše zmíněná dámská plátěná vycházková obuv model "Vlašťovka" z Baťovy produkce byla uvedena na trh v roce 1935 a stala se velkým módním hitem. Účinnost prostředku proti vypádávání vlasů "Sorela" zajišťovala patentovaná kombinace mýdla a šamponu prodávaná v růžových tubách: cikorka "Hanačka" se vyráběla z pražených čekankových puků a sloužila coby kávová náhražka. Firma Nehera se po znárodnění jmenovala n. p. OP Prostějov - po roce 1989 byly zprivatizována a poslední majitel této kdysi největší oděvní továrny v ČSR ohlásil v roce 2012 bankrot...
A na závěr uveďme pro pobavení ještě několik reklamních sloganů z třicátých let, naléhavě oslovující potenciální zákazníky z reklamních poutačů na nárožích ulic a v tisku:
- S praním nemáš nikdy trampoty, máš-li mýdlo s rakem od Otty
- Do všech vrstev lidí vniká - mýdlo Otta z Rakovníka
- Kdo vzal mýdlo s rakem do svých necek, proti dřině s prádlem ani necek'
- Luna chutná, Luna sytí, Luna je půl živobytí
- Smetol jednou, Smetol vždycky
- Když olej, tedy Mogul
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel