Tři legendární jména: Dvořák - Talich - Rostropovič. Není divu, že z jejich "setkání" se zrodila další z legend: Rostropovičova nahrávka Dvořákova violoncellového koncertu. Vznikla roku 1952, dva týdny poté, co 25letý violoncellista a miláček pražského publika provedl dílo s Českou filharmonií pod taktovkou Karla Ančerla na Pražském jaru. Pro Talicha stále ještě platil komunistický zákaz veřejného vystupování v Čechách, nahrávat však mohl.
Do Rostropovičovy interpretace se podle jeho vlastního svědectví Talichovo pojetí díla silně otisklo - a s ním i přímý Dvořákův odkaz. Výjimečnost nahrávky potvrzoval i sám sólista: "Po nějaké době od vydání desky mi zavolal můj přítel Svjatoslav Richter, že si právě poslechl tuto nahrávku s Václavem Talichem a podle jeho mínění je absolutně geniální! Byl nadšený. Tuto nahrávku Dvořákova violoncellového koncertu považuji za svou vůbec nejlepší. A i když jsem později tento koncert nahrál ještě sedmkrát, znamená pro mě nejvíc. Celý život jsem zůstal věrný tomu, co mě naučil Václav Talich."
Album bylo vydáno v roce 2013 také ve čistě analogové podobě LP.