Výňatky z původního komentáře k albu 1 11 1156 z roku 1973:
Lovectví je těsně spjato s prostředím lesa, v němž původně bylo provozováno jako prostředek obživy i jako osvěžení a zábava. Les, ideální ochrana a úkryt zvěře, působil od pradávna hlubokým dojmem na lidskou duši,
jímž se odrážel i v umělecké tvořivosti člověka, v básnictví, ve výtvarnictví, zejména v malířství a v neposlední řadě i v hudební tvorbě.
Hudba je výrazem myšlenek, dojmů i citů lidských a les i lov byly častým podnětem vzniku písní lidových, umělých i skladatelské činnosti hudebních umělců.
Lovecká hudba a lovecké skladby se vyvinuly postupem doby ze signálů, jimiž byl řízen postup lovu již od časného středověku, ze zvuků primitivních lesních rohů, svolávajících lovce z hlubokých lesů,
nebo povzbuzujících ochabující koně a psy při sledování prchající zvěře.
....
Českou loveckou hudbu 18. století reprezentuje řada kompozic starých českých mistrů, mezi nimiž nejvýznamnější místo náleží Pavlu Vranickému. Jeho Symfonie D dur, op. 25 bývá také jako "lovecká" označována. ...
Půvabnou symfonii Vranického zahajuje úvodní slavnostní věta, naznačující, že hony a lov jsou nejen osvěžením a zábavou, ale i příležitostí k společenskému styku, k přijetí mnohých vážených a vysoce postavených hostů,
majestátně uvítaných unisonem všech nástrojů úvodním fanfárovým tématem v D dur.
....
Partita s označením "Berdlersgarn" (podle místa vzniku) představuje méně známou kompozici donedávna prakticky neznámého skladatele (Jiří Družecký). Jeho dechové partity byly na přelomu 18. a 19. století velmi oblíbeny...
....
Partita in Dis Jana Nepomuka Venta ...je rovněž typickou ukázkou tehdy populární skladby pro dechovou harmonii, provozovanou při loveckých příležitostech.