Komentář k původnímu LP Pantonu 81 0818-1 01 z roku 1989:
Miloš Sokola se narodil 18. dubna 1913 v Bučovicích na Moravě. Protože už od mládí projevoval vrozenou hudebnost, směřovala jeho životní dráha poměrně bez oklik na brněnskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Oldřicha Vávry a skladbu u Viléma Petrželky. Ve studiu kompozice pak ještě pokračoval na Mistrovské škole konzervatoře v Praze, kde byl žákem Vítězslava Nováka a Jaroslava Křičky. V roce 1944 vykonal úspěšně konkurs do Národního divadla v Praze jako houslista a věrně potom naší první scéně sloužil až do svých šedesáti let. Pak se odstěhoval na venkov a zde, jako by tušil, že jeho čas je už vyměřen, strávil svá poslední tři léta v plném soustředění na tvorbu.
Plodem tohoto posledního životního období je právě Variační symfonie. Má všechny znaky jeho nadání: velkorysou koncepci, zálibu v polyfonii a variační práci a mimořádný smysl pro zvuk symfonického orchestru, vytříbený celoživotní orchestrální praxí v Národním divadle. Její mužná citová náplň je z rodu velkých symfonií A. Dvořáka, J. Brahmse a C. Francka. Sokola se nepachtí za módností, je pevně zakotven v tradici, ale jeho výpověď je osobitá, a proto i nová. Zná svoji pravdu a na té neochvějně trvá. Jeho hudba je věrným obrazem svého tvůrce, jeho ryzího uměleckého i lidského charakteru.
Dílo poprvé posmrtně provedla Česká filharmonie 1. a 2. února 1979 v Domě umělců v Praze za řízení Libora Peška.
Sokolova Passacaglia, Toccata a Fuga vlastně existuje ve dvou verzích. Původní, orchestrální pochází z roku 1943 a je věnována Václavu Talichovi k šedesátinám. Passacaglii a toccatu později transkriboval pro varhany Jiří Reinberger, Sokolův spolužák z brněnské konzervatoře, celoživotní přítel a neúnavný propagátor jeho varhanní tvorby. Skladba sama je výrazem Sokolova celoživotního obdivu k dílu J. S. Bacha a dokladem autorovy zralosti již v jeho uměleckých začátcích. Je nespornou zásluhou gramofonové redakce Pantonu, že tuto skladbu v Sokolově pozůstalosti objevila. A tak tedy po 46 letech od svého vzniku, dávno po skladatelově smrti, zazní dnes z gramofonové desky poprvé!
Jan Hanuš