Zámek Český Krumlov je pro svoji bohatou historii a cennou uměleckou hodnotu jednou z našich nejvýznamnějších památek.
První doložené zprávy o něm jsou již z r. 1253, kdy jeho majiteli byli páni z Krumlova, rodem Vítkovci. Po vymření rodu Vítkovců se stali od roku 1302 majiteli zámku Rožmberkové. Zásluhou Rožmberků obecně vzrostl společenský život v kraji, začalo se rozvíjet umění, zvláště instrumentální hudba, jejíž vývoj na krumlovském panství lze sledovat od 16. století. V roce 1552 založil Vilém z Rožmberka první zámecký soubor trubačů, z přelomu 16. a 17. století se již zachovala i jména členů na svou dobu početné rožmberské kapely.
Další osudy zámku a jeho kapely jsou poznamenány válečnými událostmi, které rozvoji umění nepřejí. Zámek změnil v období po Bílé hoře majitele - přešel do rukou knížete Jana Oldřicha z Eggenbergu.
Vzhledem k válečné době však zámek rekonstruovat do podoby skutečné rezidence až jeho syn Jan Kristián a díky jeho choti Marii Arnoštky Schwarzenberské, velké milovnice umění, byla opět založena zámecká kapela.
Brzy po zřízení kapely se na krumlovském zámku konala i divadelní představení, nejprve v malém domácím divadélku, později bylo postaveno nové dřevěné divadlo (1682).
Smrt Jana Kristiána v roce 1710 ukončila společenský život na zámku a tím i existenci eggenberské zámecké kapely.
Jan Kristián nezanechal přímé dědice, proto po smrti Marie Arnoštky přešlo panství do rukou knížete Adama Františka ze Schwarzenberského rodu.
Zámek za jeho správy pronikavě změnil svoji podobu, umělecké styky s Vídní, navázané a rozvíjené zvláště v posledním období eggenberské vlády, se ještě více probloubily a trvaly i po jeho smrti.
Jeho nástupce, syn Josef Adam Jan opět Krumlov zvelebil, zřídil zimní jízdárnu se dvěma vrchními galeriemi a altánem; také divadelní budova byla několikrát opravována, aby v letech 1765-66 získala svoji nynější podobu.
První představení se v něm konalo v roce 1767, v jeho repertoáru byla významná díla tehdy oblíbených skladatelů, velmi často se hrály balety a opery.
Divadelní představení však nebyla jediným projevem kulturního života na zámku - důležitou složkou častých a okázalých slavností byly hudební produkce, při nichž účinkovala též dechová harmonie,
složená většinou z vídeňských umělců ve schwarzenberských službách.
Po smrti knížete Josefa Adama (1789) byl rodový majetek rozdělen mezi starší a mladší rodovou větev; v době nastal v Čechách všeobecný zánik šlechtických kapel a soukromých divadel.
Příčinou bylo zrušení poddanství, majetkové poměry šlechty a především odlišné zájmy mladé aristokratické generace.
Také v Českém Krumlově dohasínal okázalý společenský život a divadelní budova chátrala. Od roku 1897 byly hry v divadle zakázány z bezpečnostních důvodů.
Z bohaté krumlovské hudební historie zbývá dnes jen obsáhlá a velice hodnotná hudební sbírka.
(čerpáno z obsáhlého komentáře Miloslava Klementa k původnímu LP 1 12 1291)