František Maxián (9. listopadu 1907-18. ledna 1971), přední český pianista a učitel.
Na konzervatoři byl žákem žák prof. Romana Veselého, poté studoval na pražské mistrovské škole u Viléma Kurze. Po absolutoriu se věnoval intenzivně práci pianisty v Českém rozhlase.
Později se pod Kurzovým vedením opět vrátil ke klavírním studiím, jimiž dorostl na pianistu mimořádného formátu. Jeho sólová vystoupení budila pozornost jak reprodukční úrovní, tak programem,
který se obracel k velkým, monumentálním dílům klavírní literatury (např. Prokofjevův Koncert C-dur, který roku 1938 hrál za řízení samotného autora, Novákův Pan, Dvořákův Klavírní koncert v úpravě V. Kurze, Smetanovy České tance). V roce 1948 hrál v Anglii v Manchesteru koncert A. Blisse, téhož roku uspořádal koncert české hudby v Paříži. Velké oblibě se těšil v Polsku (byl zvolen místopředsedou v Chopinově soutěži ve Varšavě roce 1949). Hrál rovněž skladby soudobých autorů. Maxián byl pianista vzácné, klasické vyrovnanosti a ukázněnosti uměleckého projevu a nevšední technické dokonalosti. Jeho podání vynikalo především mužnými rysy, klidem, železnou rytmikou a velkorysou stavebnou plastikou, k níž se dopracovával pronikavou prací myšlenkovou.
/zdroj Wiki/