Ve dvacátých letech zaznamenával v oblasti populární hudby celosvětově velkou popularitu mužský vícehlasý zpěv. Tehdy nejznámějšími reprezentanty tohoto vokálního stylu byli američtí The Revelers, jejichž slávu šířily četné gramodesky s repertoárem písní značně různorodého a nevyhraněného charakteru. Koncem dvacátých let se jejich stylem zpěvu - a cappella, tedy bez instrumentálního doprovodu, případně jen s klavírem - inspiroval německý soubor Comedian Harmonists, který brzy získal mezinárodní renomé a nahrával četné gramodesky ještě po celá třicátá léta minulého století. Úspěch těchto vokálních skupin nedal spát plodnému českému skladateli a kapelníkovi Johnu Gollwellovi (autorovi mimo jiné evergeenu Já miluji jen vás), a tak se koncem dvacátých let objevily na českém trhu první gramodesky s nahrávkami souboru, který stejným způsobem interpretoval podobně nevyrovnaný repertoár trampských písní, lidovek a melodií z prvních zvukových filmů. Gollwell, jako jeho zakladatel a producent, tento soubor příznačně nazval New Revelers.
Ve stejné době sestavoval R. A. Dvorský svůj první vlastní orchestr (soubor Melody Makers, v němž účinkoval v letech 1925-1929, formálně vedl kapelník a houslista František Cink). Vokální projev Dvorského nově založených Melody Boys byl - alespoň zpočátku - nepochybně také inspirován všemi výše zmíněnými soubory. Dokazují to jejich první gramofonové nahrávky, které vycházely v letech 1930-1931 na gramodeskách značek Kalliope a Esta - Dvorského Melody Boys na nich většinou zpívají bez jakéhokoliv instrumentálního doprovodu. Tento styl si Melody Boys podrželi i na některých pozdějších nahrávkách pro firmu Ultraphon (jak o tom svědčí například i úvodní melodie tohoto alba). Postupně však v nahrávkách pro tuto firmu - do čtyřicátých let minulého století jich bylo natočeno několik stovek - tento vokální projev Melody Boys opustili a přešli na pozici pěveckého kvarteta, které obvykle provázelo v refrénech zpěv hlavního vokalisty orchestru R. A. Dvorského (kterým byl pochopitelně daleko nejčastěji sám pan kapelník), případně sami přezpívali celou píseň za orchestrálního doprovodu. Posledním snímkem s označením "Zpívají Melody Boys" na etiketě gramodesky bylo dvoudílné pásmo S Cikánkou kolem světa z roku 1941.
Tento výběr zahrnuje nahrávky z třicátých let minulého století, v nichž Melody Boys zpívají obvykle v kvartetu proměnného složení. Na závěr byly jako bonusy zařazeny dva snímky, na nichž zpívají anglicky (Should I?) a německy (Es muss nicht heute sein - v této verzi Gollwellovy písně Já miluji jen vás posílil zpěv Melody Boys německy zpívající vokalista tureckého původu Fred Hartford, jinak člen orchestru R. A. Dvorského).

Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel