Tento titul nahrazuje digitální album VT 8080-2 z roku 2007, jež jsme na přání našich zákazníků upravili a odebrali z jeho původní sestavy nepovolené coververze
Máš přítele (You've Got A Friend), Sjedem to zábradlí (Le telephone pleure), Taková je láska (Am visat).

Komentář Ivana Rosslera k titulu 0 43 0479, 1967:

Pěvecká kariéra Jaromíra Mayera by se dala rozdělit na dvě období.
V první etapě se na mnoha místech stával náhradníkem Karla Gotta. Toto suplenství mu bylo často zazlíváno; osobně v něm nevidím nic špatného. Každý zpěvák se nějaký čas opírá o své vzory. Pokud se opírá o vzory zahraniční, příliš nám to nevadí. Většina lidí originály stejně nezná. Pokud se ovšem někdo opírá o vzory domácí, je zle. Zpěvákovi je vytýkáno, že kopíruje. Jaromír Mayer si v osmnácti letech vybudoval svůj idol v Karlu Gottovi, který tehdy zpíval v kavárně Alfa. Zúčastnil se dokonce pěvecké soutěže v Alfě, ale příliš neuspěl. Kapelník Jan Havlíček si ho přesto zapamatoval a po odchodu Karla Gotta u něho Mayer mohl nastoupit. Ve dvaceti se pokoušel zpívat se skupinou Mefisto-beat. Jeho jméno začalo pomalu pronikat do povědomí publika. V anketě časopisu Mladý svět se umístil v roce 1964 na osmnáctém místě, 1965 byl už čtvrtý, 1966 šestý. Pak přišel Semafor, kam se Jaromír Mayer opět dostal po Gottovi a znovu mu byla přišita role jakéhosi náhradníka. V Semaforu byl jednu sezónu.
Společně s Evou Pilarovou odešli pak k orchestru Karla Vlacha, kde začala Mayerova druhá etapa. Vytvořil si vlastní výraz a získal písničky, které mu dokonale vyhovovaly. Mayerovi vyhovuje pomalý, melodický repertoár. Nejvíce o tom přesvědčil na I. Mezinárodním festivalu tanečních písní 1966 v Bratislavě, kde jeho projev patřil k nejlepším; Maratova a Borovcova píseň Dívčí pláč je typickou ukázkou toho, co Mayerovi sedí.
Jeho hlas má dost velký rozsah a natolik příjemnou barvu, aby úspěšně zvládl kantilénu. Připočteme-li k tomu sympatický zevnějšek, dostaneme téměř vše, co zpěvák potřebuje, aby se líbil.
V poslední době vystupuje Mayer společně s Evou Pilarovou a se skupinou Playboy's (řídí Vladimír Vítovec), s níž také nejčastěji natáčí na desky. Velmi často jezdí po vlastech českých. První program už mají za sebou; jmenuje se Orel nebo panna a druhý se již zkouší pro jaro 1968. Mayer zpívá také často s Evou Pilarovou v duetu. Už vytvořili řadu hezkých písniček, neboť jejich hlasy se dobře pojí, Mayer si všechno co získal vybojoval svou prací (to ostatně většina zpěváků). Připomínám to jen proto, abychom si uvědomili, že Mayer mezi ně patří. Vybudoval si seriózní a dobré postavení. Jeho projev nepodléhá módním vlnám. Proto má možnost se hodně dlouho udržet.
Ivan Rössler