Předehra - fantazie podle námětu Williama Shakespeara Romeo a Julie je dílem devětadvacetiletého Petra Iljiče Čajkovského (1840-1893). Byla napsána podle programu Milije Balakireva, představitele Mocné hrstky, v září - listopadu 1869. Existuje korespondence mezi oběma umělci z té doby, v níž si Čajkovskij stěžuje na tvůrčí potíže. Skladatel se k tomuto dílu vrátil ještě později a celkem třikrát ho přepracoval. Poslední redakce pochází z roku 1880. Původní premiéra předehry - fantazie se konala 4. března 1870 v Moskvě. Slavné a často hrané symfonické dílo je vybudováno na kontrastu hudby ničivého zla a hluboké lásky. Tento rozpor mohla nejlépe vyjádřit klasická, i když v tomto případě značně rozsáhlá, sonátová forma.
Symfonie č. 1 g moll, "Zimní sny" Op. 13 vznikla v březnu až srpnu 1866. Čajkovskij ji věnoval svému příteli, zakladateli moskevské sekce Ruské hudební společnosti a konzervatoře v Moskvě Nikolaji Rubinštejnovi. Ani toto dílo nevznikalo snadno. Čajkovskij se zmiňuje o bezesných nocích a tvůrčích mukách v dopise svému bratru Anatolijovi. Také tato skladba prodělala několikerou redakci. Její první provedení se uskutečnilo 3. února 1868 v Moskvě. První dvě věty, stejně jako symfonie sama, mají programové podtituly: 1. Sen při zimní procházce, 2. Pochmurná krajina. Inspiraci se prý Čajkovskému staly procházky po zamrzlém Ladožském jezeře. Třebaže jde o dílo šestadvacetiletého autora, projevuje už plnou zralost pozdějšího slavného symfonika.
Ivan Ruml