Skladatel populárních písniček a kapelník František Alois Tichý (1898 - 1971) stál u zrodu nahrávek obou prvních československých gramofonových firem Esta a Ultraphon, složil hudbu k prvnímu českému zvukovému filmu "Když struny lkají", úzce spolupracoval s československou pobočkou anglické gramofonové společnosti The Gramophone Co. Ltd., byl externím kapelníkem zábavného orchestru československého Radiojournalu a dirigoval též několik orchestrů předních pražských hudebních divadel - abychom zmínili jen několik hlavních činností, kterým se věnoval během třicátých let minulého století.
Když koncem léta roku 1929 zorganizovala firma Ravitas - jakožto zastoupení německé gramofonové společnosti Ultraphon pro ČSR - v berlínském nahrávacím studiu první natáčení snímků s několika českými zpěváky populáru, odjel s nimi do Berlína i mladý jazzový nadšenec F. A. Tichý, aby stanul za dirigentským pultem studiového orchestru kapelníka a pianisty Thea Mackebena. Tento orchestr byl složen z tehdy nejlepších dostupných německých a zahraničních muzikantů a pro německý trh nahrával své snímky pod označením Red Roberts mit seinem Ultraphon Jazz-Orchester. Jako první snímek určený pro český katalog firmy Ultraphon natočil tento soubor "černošskou ukolébavku" F. A. Tichého s názvem Dobrou noc, a to hned ve dvou verzích - jedna z nich byla použita na reklamní gramodesce (track 1 tohoto výběru) vychvalující přednosti a kvalitu zamýšleného českého repertoáru. A téměř všechny tituly slibované firmou Ravitas v reklamním textu byly také velice brzy natočeny.
Další četné snímky tohoto berlínského orchestru řízeného F. A. Tichým byly natočeny ještě počátkem roku 1930. Řadu českých zlidovělých melodií aranžoval pan kapelník do foxtrotového rytmu - jmenujme například tituly Nestůjte mládenci pod dubem, Jarabáček, Pode mlejnem či Kolíne, Kolíne.
Úspěch těchto nahrávek znamenal, že od poloviny roku 1930 již němečtí technici přijížděli s nahrávací aparaturou do Prahy, aby se natáčení mohlo zúčastnit více českých umělců. Orchestr F. A. Tichého na těchto snímcích doprovázel vokalisty Velké operety v Praze. Poslední menší série nahrávek pražského "jazzového orchestru Ultraphonu" dirigovaného F. A. Tichým vyšla na etiketách těchto gramodesek v únoru roku 1932.
F. A. Tichý jako kapelník vlastních tanečních orchestrů nahrával v průběhu třicátých let ještě na gramodesky značek Kristall, Esta, HMV a Columbia. Ve čtyřicátých letech minulého století pak pro etiketu Ultraphon nahrál řadu snímků se svým lidovým orchestrem.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel

(V řadě Historie psaná šelakem přináší další nahrávky orchestru F. A. Tichého též výběr "Album Ultraphonu 1 - 1930", VT 7391-2)