Komentář k původnímu albu 11 0662 Pantonu z roku 1976:
Cimbálová muzika Javorník je úzce spjata se souborem lidových písní a tanců Javorník z Brna. Muzika vznikla téměř před 25 lety, vystřídala několik názvů, na jejím růstu se podílela řada primášů (A. Pelc, J. Hovorka, J. Švajda, R. Sídl a další). Dramaturgicky je zaměřena na lidovou hudbu, písně a tance kopcovitého Valašska (zejména jižního) a hornaté obsasti Slovácka-Kopanic.
Soubor vykonal za čtvrt století své existence obrovský kus práce, kterou nelze shrnout do pár vět. Vystupuje, kde je třeba, zapisuje písně, hudbu, tance, nacvičuje, natáčí v rozhlasových studiích, zúčastňuje se soutěží, které byly a jsou tak typické pro rozmach lidové tvořivosti u nás (vítězí v Ostravě v kategorii menších muzik, v Bratislavě atd.).
Pořádá veřejné semináře lidových písní, tanců, kterými každoročně prochází 150 účastníků, zakládá dětský soubor. Těmito řadami prošlo bezpočet mladých lidí, kteří budou mít po celý život krásný vztah k lidovému umění.
Dnes patří Javorník k nejlepším cimbálovým hudbám v Brně, svědčí o tom také celá řada diplomů a uznání státních orgánů. Muzika velmi často vystupuje v Čs. rozhlasu i v Čs. televizi. Významná je účast na celostátních spartakiádách (1955, 1960, 1965), na folkloristických festivalech (Strážnice, Východná aj.). Zahraniční zájezdy muziky i celého souboru jsou velmi početné, lze říci, že muzika procestovala s velkými úspěchy kus Evropy.

Cimbálová hudba souboru Břeclavan je opět úzce spjata se souborem. Vznikla v r. 1954, navázala na muzikantské tradice Podluží, na hru cimbalisty Josefa Ščuky, na tradice vynikajících lidových zpěváků. V začátcích zasáhl šťastně do repertoáru muziky sběratel Josef Kobzík st., otec primáše dr. Josefa Kobzíka. A tak nám vznikla jedna z prvních cimbálových muzik na Podluží, hrající skutečně podlužácké melodie. Podílela se na tehdejším velkém rozmachu lidové tvořivosti v Československu, zúčastnila se celé řady soutěží (je vítězem ústředních kol v Praze, Ostravě), soutěže cimbálových muzik na mezinárodním folkoristickém festivalu v Tvrdonicích aj.
I v dnešní době podílí se Břeclavan na nové vlně zájmu o lidovou hudbu, píseň a tanec. S muzikou jsou spojena jména Jožky Severina, Jožky Rampáčka, Pavla Čecha, Vl. Kopuletého aj., která jsou na Podluží (a nejen tam) pojmem. Břeclavan vychoval dlouhou řadu zpěváků, muzikantů, tanečníků, zasel do nich semínko lásky k vlasti, svému kraji - lidové písni, hudbě, tanci. Muzika je častým hostem rozhlasových a televizních studií u nás i v zahraničí.
Mezi další zásluhy této vynikající cimbálové muziky patří významná iniciativa na obnovení tradice tvrdonských slavností. Třeba jmenovat také četné úspěchy v zahraničí, kde plnil Břeclavan vždy roli důstojného reprezentanta socialistického Československa. Jmenujme aspoň některé: nesmazatelný dojem zanechal zájezd na slavnosti UNITA, krásné kritiky a ocenění získal soubor ve Švýcarsku. Mezi vrcholy zahraničních cest čítá soubor účast na celosvazovém festivalu LUT v Kišiněvě v SSSR. Břeclavan zcestoval takřka celou Evropu a další stránky jeho cestovní hudební kroniky stále přibývají.
Jaroslav Jurášek