Původní album Supraphonu DV 5961 z roku 1963 poprvé v digitální podobě.
Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940)
výjimečná osobnost, česká skladatelka hudby první poloviny 20. století, pocházela z hudební rodiny.
Vystudovala na konzervatoři V Brně skladbu u Viléma Petrželky a dirigování u Zdeňka Chalabaly, ve studiích skladby pokračovala v Praze u Vítězslava Nováka a dirigování u Václava Talicha.
Splnila si svoji tužbu po Paříži, do které ji lákal její zájem o novoklasický styl. Zde se stala v dirigování žákyní Charlese Muncha, ve skladbě Bohuslava Martinů.
Přes svoje mládí se stala součástí tamního hudebního světa, byla uznávanou dirigentkou i skladatelkou.
Po nástupu nacismu v roce 1939 se nemohla vrátit do Československa, postup nacistických vojsk na Paříž ji donutil Paříž opustit a útéct do jižní Francie.
Zde se ale zhoršil její zdravotní stav natolik, že v Montpellier jako 25 letá zemřela.
I přes krátký čas, který byl Vítězslavě Kaprálové vyměřen, zůstalo po ní na 40 mimořádně hodnotných skladeb, dodnes vyhledávaných interprety.
-------------------
Ervín Schulhoff (*8.6.1894 v Praze - †18.8. 1942), vynikající český klavírista a skladatel si skladby pro smyčcové kvarteto velmi oblíbil. V jeho tvorbě zaujímaly významné místo .
Obecně jeho hudba stylově krystalizovala od roku 1913 v duchu pozdního romantismu a impresionismu. Po roce 1919 již Schulhoff komponoval naprosto odlišně - propadl jazzu, zajímal se o expresionismus
a stal se průkopníkem dadaismu v hudbě.
Kvůli jeho židovskému původu ukončil nástup nacismu jeho kariéru v Německu. Ovlivněn návštěvou v Sovětském svazu a svým příklonem ke komunistickým idejím, přestal s experimentálními směry
a snažil se o hudbu všeobecně srozumitelnou. Jazzu ale zůstal nadále věrný, hrál např. v Orchestru Jaroslava Ježka v Osvobozeném divadle v Praze v letech 1933 -1935 a do roku 1939 v ČRo Ostrava.
Opět jej ale dohonil jeho původ - byl po nástupu nacistů v Československu zatčen a deportován do tábora Wülzburg v Bavorsku, kde zemřel na tuberkulózu.