Velice vděčné téma milujících maminek zachovaly šelakové gramodesky z meziválečných let v hojném počtu nahrávek. Pokusili jsme se vybrat některé z těchto opusů v podání interpretů z různých částí širokého spektra populární hudby.
Tak například známá polka "Kde je moje máma" (track 2) je zde představena ve Futuristově "komorní" verzi s jímavým koncem - takhle mu jí pozůstalí zazpívali i při jeho pohřbu. A známá, původně trampská písnička Jarky Mottla "Maminko, mámo" je zde představena hned ve dvou podobách: náš americký krajan Vojta Martínek ji pojal sentimentálně a při jejím přednesu (track 3) se téměř rozplakal. V orchestrální verzi (track 26) ji berlínský taneční orchestr Paula Godwina naopak hraje ve svižném jazzovém aranžmá a v refrénech pan kapelník nechá vystřídat sólové party nástrojů několika svých muzikantů, včetně hráče na bass-saxofon.
Své snaživé Blahopřání mamince (track 6), které dalo název našemu výběru, namluvil u příležitosti Dne matek v roce 1932 jistý Malý Petr, vlastním jménem Peter Schulhof.
Firemní propagační materiály ho tehdy prezentovaly jako školáka se slušivou ofinkou - dnes by byl statným osmdesátníkem.
Z několika natočených verzí písně "Dokud máš maminku" (track 13) jsme vybrali jímavou podobu této titulní melodie ze stejnojmenného filmu v podání herečky Antonie Nedošínské. Báseň J. V. Sládka "Máma" přednáší další herečka Jiřina Štěpničková (track 18) - jde o jeden z pouhých čtyř snímků, které tato herečka natočila pro gramofonovou firmu Esta.
Morytát "Srdce matčino" deklamuje někdejší hvězda kabaretů Ruda Jílovský (track 21). Původní text této kruté balady pochází ze sbírky Jeana Richepina "Zpěvy sladké Francie" a zde zaznívá v překladu novináře a spisovatele Eduarda Basse. V poněkud jiném podání a pod názvem "Balada o srdci matčině" tuto píseň nazpíval též činoherec František Smolík. Spolu hned s několika dalšími písničkami na téma maminek ji laskavý posluchač najde v řadě "Historie psaná šelakem" na titulu František Smolík: Šeříky až bílé…

Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel