Komentář k původnímu LP albu 1113 3064 vydaného Supraphonem v roce 1984:
Sóloví kytaristé byli v rocku šedesátých let bezesporu tou hlavní hybnou silou a výjimkou nebyl ani tehdejší česká scéna.
V jedné z pražských kapel této éry - ve Flamengu - začínal i PAVEL FOŘT. V neustále proměnlivé sestavě, kterou prošla celá řada pražských rockových průkopníků, tu strávil šest let;
sám působil střídavě jako kytarista a baskytarista. Dráhu Flamenga zakončilo album "Kuře v hodinkách", dnes považované za jeden z nestárnoucích vrcholů našeho rocku.
Deska však znamenala i zlom z jiného hlediska - vznikla totiž v době velkého stěhování talentů. Celá generace rockových hudebníků si tehdy kladla otázku: zůstat u "bigbeatu",
anebo se porozhlédnout po dalších žánrech - což znamenalo daleko širší pole hráčských příležitostí. Ať tak či onak, žádný hráč nikdy nezapře své kořeny, a navíc pochybuji,
že by se o to někdo z těch, kdo vyrůstali s rockem, někdy pokusil. K takovým mužům, stojícím na obou hudebních březích, patří i Pavel Fořt.
Po odchodu z Flamenga strávil nějakou dobu v kapele Heleny Vondráčkové, ale vedle toho dal dohromady i rockově laděnou studiovou skupinu Labyrint,
která doprovázela na prvním albu C&K Vocal. Zdá se, že v tomto případě prospívalo střídání partnerů všem stranám.
Od roku 1976 je Pavel Fořt kytaristou orchestru Ladislava Štaidla, pravděpodobně té profesionálně nejvytříbenější sestavy, hrající snad pro všechny generace v několika zemích střední Evropy.
S tím následovala i řada příležitostí k další tvorbě; např. alba Muzikoterapie, na nichž se Štaidlovi hráči prezentovali i sólově, a odtud byl už jen krůček k této Premiéře.
Fořt se na ní vrací mimo jiné i ke svým hudebním vzpomínkám ze starší i pozdější doby. Dokumentuje to například skladba Miluji tě přespříliš,
převzaté z repertoáru Santany, rock-a-billy newyorských Stray Cats ve skladbách Osamělost či Pyšná chůze, anebo slavný hit The Letter, který v šedesáti letech natočili Box Tops…
Pro tentokrát však už raději zanechme vzpomínek a předejme slovo Fořtově kytaře.
Miroslav Černý