Z komentáře k původnímu LP albu 1 11 1488 vydanému Supraphonem v roce 1974:
Počátky hudební dráhy starých českých mistrů hudby 18. a 19. století jsou nápadny určitou shodou. Většina z nich pochází z prostého venkovského prostředí,
jejich vrozené hudební nadání probouzí zpravidla venkovský kantor a svědkem jejich prvních praktických krůčků je venkovský kůr, kde působí jako vokalisté.
Také Václav Jan Křtitel Tomášek (*17.4.1774 - †3.4.1850) prožíval podobné dětství. Po prvním praktickém seznámení s hudbou v Chrudimi, pustil se v Jihlavě mladý,
po otci značně ctižádostivý chlapec, do studia hudební teorie. Po maturitě se rozhodl pro úřednickou dráhu a dal se v Praze (1790) zapsat na právnickou fakultu....Díky svému
encyklopedickému rozhledu se stal obávanou kritickou osobností, hrdě se hlásil ke svým stykům s Beethovenem a Goethem a jeho pražský dům se stal střediskem hudebního života.
Nebyl nikdy oslňujícím klavírním virtuosem..a když poprvé uslyšel v Praze (1796) hrát Beethovena, chtěl dokonce hudební dráhy zanechat...
Nebyl totiž o mnoho mladší než Beethoven (26 a 22let) a rozdíl v dovednosti byl zarážející...byl v podstatě samouk, zůstal bez pedagoga, skladby ke cvičení si vybíral sám
a když přehrál vše, co měl po ruce, ovšem se špatným prstokladem, skládal si k tomuto účelu vlastní kompozice...Jeho odsuzování okázalé techniky vedlo někdy až k jejímu podceňování,
což se odrazilo i v "nevděčné" klavírní stylizaci některých vlastních kompozic...
Tomáškův hlavní vklad české hudbě přišel v mnohem pozdějších opusech, v malých klavírních útvarech lyrických i dramatických - eklogách, rapsódiích a dithyrambech.
Pojem ekloga označuje v antickém smyslu krátkou báseň mravoučného i zábavného obsahu,např. "Pasteveckou poezii" římského básníka Vergilia.
Pro tuto desku byl záměrně volen průřez všemi sešity Tomáškových drobných klavírních děl z počátku 19. století,
jež měla nemalý vliv na celou raně romantickou tvorbu a v níž se uskutečňuje historický proces od klasicismu k nové stylové epoše.