Z komentáře k původnímu kompletu 2LP 1112 3831-32 vydanému Supraphonem v roce 1983:
Antologie českého melodramu dospěla svými posledními alby do současnosti...Jako každý hudební druh, procházel i melodram v dějinách hudby různými vývojovými peripetiemi.
..jak se melodram přizpůsoboval novým slohovým proudům, ukážeme si na vybraných dílech tohoto alba.
Úvodem zazní Tři lyrické melodramy Bohuslava Martinů (*8.12.1890 - † 28.8.1959)..jsou dílem ještě mladého skladatele. Nezapřou opojení až impresionistickým kouzlem barvy zvuku...postromantická modernost je vlastní všem třem melodramům a projevuje se právě v ústředním nervu tohoto synkretického uměleckého druhu - ve spojení hudby se slovem. Slovo je neobyčejně střídmé a má spíše jen symbolický charakter a básnivě obrazivou funkci, hlavní role připadá hudbě...
Následují čtyři ukázky melodramatické tvorby českých skladatelů meziválečného období. Dvě pocházejí z pera Jana Evangelisty Zelinky ( *13.1.1893-† 30.6.1969). Melodram Kdybych byla malým klukem (1925)...Je to krásná ukázka gaminsky rozpustilé poezie, ke které nalezl skladatel šťastný hudební pendant v hravě prosté faktuře i frázování...Melodram Modlitba, abych přišel do ráje s osly ..pochází z roku 1935...I když skladba nezapře profesionální mistrovství, nedá se říci, že invenčně i stylově zde měl Zelinka tak šťastnou ruku jako v melodramu předchozím.
Ačkoli melodram Umírající (1933) na stejnojmennou báseň Jiřího Wolkra je teprve šestým opusem jednadvacetiletého skladatele Víta Nejedlého (*22.6.1912-† 1.1.1945), je již projevem neobyčejně zralého mistrovství zralého mistrovství a originální hudební invence...
Melodram Karlu Čapkovi (1939) je opusem rovněž mladé autorky Vítězslavy Kaprálové (*24.1.1915 - †16.6. 1940). Melodram pochází ze rmutného období pomnichovské republiky a zhudebňuje básnické rozloučení Vítězslava Nezvala s předním českým spisovatelem Karlem Čapkem, který tak symbolicky život předmnichovské republiky přežil jen krátce. Podivuhodná je ta Nezvalova báseň - tklivé opus básníka jindy tak životně robustního! A přece je zde motiv smrti podán po svém, jinak než u Wolkra, nikoli bez určitého spodního tónu katarze. Skladatelka to skvěle vystihla a zvolila nikoliv expresionistický, ale jí bližší způsob neoklasicistního ztvárnění...Prvním melodramatickým číslem druhé desky alba, Baladou v hnědi (1944) od Vladimíra Polívky (*6.7.1896 - † 11.5.1948) se dostáváme opět do kontrastního, ideově protikladného světa...Tíživá doba protektorátu a druhé světové války jako ještě strašnější repríza první světové válečné kalvárie, navozovala životní pocity téhož rodu, které svého času připravily živnou půdu pro umělecký expresionismus. Horova báseň je plna výmluvné symboliky sváru života a smrti, lásky a"hnědi" života, a skladatel jí dal plně vyznít...Opět z jiného stylového světa je melodram Hranice od Josefa Plavce ( *8.3.1905 - †29.6. 1979) - je apoteózou hranice Sovětského svazu jako prvního socialistického státu světa, hranice, "jež dělí prostory i časy!". Stylově se přitom Plavec orientuje na moderně věcný výrazový sloh, nikoli nepodobný východisku ostrčilovskému...Další Polívkovou skladbou ...je melodram Barikáda na známou bojovou báseň Františka Halase,
komponovaný v roce 1946. Všechna nenávist českého lidu, nahromaděná léty krutého nacistického útlaku, jako by vyvřela na povrch Halasovými vášnivými, prudce vrženými verši...Skladatel dovedl dobře sladit svou hudební obrazotvornost s ideovou polaritou...Slovenským pendantem Polívkovy Barikády jsou Suchoňovy Kontemplácie, komponované v roce 1964 jako působivá umělecká reminiscence Slovenského národního povstání...V otázce vztahu hudby a slova, pro druh melodramu základní, představuje Suchoňova skladba typ melodramu lyrického, charakterizovaného jednak rozpojením hudby a slova (začátek a konec), jednak jen sporým, spíše jen ideově a náladově náznakovým jeho užitím.
Milada Ladmanová