Z komentáře původního LP alba 1111 2538 vydaného Supraphonem v roce 1979:
"Varhany mají a zahrnují v sobě všechny ostatní hudební nástroje, ať velké či malé nejrůznějších jmen,...a po pravdě řečeno,
žádné jiné umění nedosáhlo takové výše, jako právě umění varhanní," napsal (Syntagma musicum II, 1619) skladatel, varhaník a teoretik Michael Praetorius...
Jeho slova dokazují, jaké oblibě se tehdy - a ještě po dalších sto let - těšily v Německu varhany.
Největším z německých mistrů královského nástroje byl v té době SAMUEL SCHEIDT
(1587-1657), dvorní arcibiskupský varhaník, kapelník a skladatel v Halle....Varhanní tvorba Scheidtova je shrnuta ve sbírce nazvané
Tabulatura nova a v Tabulatorové knížce (Tabulaturbuch)...
...................................
V říjnu r. 1705 se vydal J.S.Bach, mladý varhaník kostela v Arnstadtu, pěšky až na pobřeží Baltického moře, do Lübecku,
aby slyšel DIETRICHA BUXTEHUDEHO (a neváhal při tom protáhnout povolenou měsíční lhůtu více než na čtvrt roku).
O dvě léta dříve tam putoval z Hamburku G.F.Händel s Joh.Matthesonem.
Ačkoliv BUXTEHUDE (asi 1637-1707) během svého téměř čtyřicetiletého působení v Lübecku
patrně nepodnikal žádné koncertní cesty, jeho sláva jako varhaníka i jako skladatele pronikla do celé severní i střední Evropy.
Ve virtuozitě hry, kterou dokládají i jeho varhanní skladby, se s ním jen málokdo tehdy mohl měřit...
Z varhanních děl mistrových nebylo za jeho života vydáno nic.
Na neštěstí se ani jediné nezachovalo ve skladatelově autografu; všechno jsou pozdější opisy, ne vždy přesné a spolehlivé.
Kolik těchto děl se vůbec ztratilo, nelze dnes odhadnout...
........................................
Svého nejskvělejšího vrcholu dosáhla německá barokní varhanní hudba v tvorbě JOHANNA SEBASTIANA BACHA (1685-1750).
Jako největší varhanní virtuos byl ve své době souhlasně uznáván; jeho tvorba musela ovšem na odpovídající ocenění čekat velmi dlouho.
Bachovy skladby na této desce pocházejí vesměs z jeho mladších let - vznikly asi mezi 20. až 31. rokem jeho života.
---------------------------------------
JAN HORA (*7.12.1936) studoval varhanny na pražské konservatoři (prof.J.B.Krajs) a na Akademii múzických umění (prof.J.Reinberger),
varhanní improvizaci na Vysoké hudební škole Fr.Liszta ve Výmaru (prof. J.E.Köhler). V mezinárodních bachovských soutěžích v Gentu 1958
a v Lipsku 1964 získal III. ceny, v mezinárodních varhanních soutěžích v Mnichově 1957 a při Pražském jaru 1958 byl odměněn čestným uznáním.
Je profesorem varhanní hry na pražské konservatoři; od r. 1976 vyučuje varhanní hře také na AMU. Spoluúčinkuje jako varhaník s orchestrem České filharmonie
(rovněž např. v gramofonové nahrávce Janáčkovy Glagolské mše).
Pravidelná koncertní turné do zahraničí, četné rozhlasové i gramofonové nahrávky u nás i v cizině.
Dr.Zdeněk Nouza, 1979