Gramofonové desky značky Ultraphon z produkce roku 1934 jsou ohraničeny zhruba objednacími čísly 10800 až 11000, přesněji nahrávkami s matričními čísly 14965-14999, a poté v nově zavedené řadě s matričními čísly 40000-40213.
Taneční hudbu nahrávaly hlavně orchestry Jaroslava Ježka, R. A. Dvorského a "Alcron Jazz" Harryho Ostena, lidovky orchestry Antonína Drábka či Jana Pešty. Podobně jako ve stejné době konkurenční firma Esta, nahrával v tomto roce i Ultraphon poměrně četné snímky určené pro německy mluvící obyvatele ČSR, které umisťoval hlavně na lacinější vedlejší etikety Artona a Selekton. Na tomto výběru jsou německy zpívané snímky zařazeny na závěr (tracky 21 a 22).
Kromě nahrávek sokolských cvičení a jazykových kurzů němčiny z běžné produkce tohoto roku poněkud vybočovaly následující nahrávky zařazené na tento výběr, u nichž se nyní krátce zastavíme.
První takovou nahrávkou je pásmo s názvem "Bubeníčkova zvuková deska" (track 05). Tu namluvil český malíř a později i loutkař Ota Bubeníček (1871-1962), mj. spoluzakladatel a režisér v roce 1914 vzniklého loutkového divadla "Umělecká výchova". Nahrávka je rozdělena na jednotlivé části, v nichž Ota Bubeníček napodobuje zvukové projevy některých nejčastějších protagonistů loutkových her pro děti - čerta, draka, vepříka (ten se zvlášť povedl), kozy a vodníka. Tato gramodeska nepochybně měla sloužit jako zvukový doprovod pro loutkoherce během představení.
Podobně zajímavá je nahrávka s názvem "Odkud přicházejí děťátka" (track 10). Vlastní překlad osvětového textu švýcarské spisovatelky H. Wuhrmannové namluvila na dvě strany velké gramodesky průkopnice českého feminismu Pavla Moudrá (1861-1940). Horlivost této aktivistky - propagující mj. abstinenci, ochranu zvířat, indickou filozofii či pacifismus - část společnosti oceňovala, zatímco další část společnosti ji odsuzovala a některé její snahy byly dokonce veřejně karikovány. Gramodesku s výše zmíněnou nahrávkou prý někteří rodiče jako nemravnou před dětmi schovávali.
Počátkem července roku 1934 se v Praze konal péčí Dělnické tělovýchovné jednoty sportovní podnik nazvaný "III. dělnická olympiáda". Šlo o v podstatě konkurenční podnik všesokolských sletů, které silně levicově zaměřená DTJ považovala za nedostatečně progresivní záležitost. Na zakázku hudebního odboru DTJ Libeň firma Ultraphon natočila pro tuto olympiádu několik gramodesek s hudebním doprovodem pro jednotlivé složky cvičenců. A na gramodesce určené pro cvičení prostných mužů najdeme značnou kuriozitu: za doprovodu hudby Karla Krammela zde přednáší recitační sbor "Signál" revoluční poému Jaroslava Seiferta s názvem "Zástupy chudých probouzejí se" (bonusový track). Kuriozitou je hlavně skutečnost, že jde o literárním vědcům neznámou báseň, kterou opomíjí i oficiální soupis Seifertových děl.
Firma Ultraphon v roce 1934 natočila také několik snímků, které patrně nakonec nebyly na komerčních deskách uvedeny na trh - každopádně dodnes nebyly nalezeny. Zajímavá mohla být například parodie na ouverturu "Básník a sedlák", kterou pod názvem "Poeta a agrárník" přednesl její autor Otto Lampel. Další dva dosud nenalezené snímky natočil Ultraphon pro Osvobozené divadlo a nevydaná zůstala také nahrávka slowfoxu Josefa Stelibského "Svět bez peněz" v podání populárních Setlerů.
Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel