Z komentáře k původnímu LP albu 1110 3035 vydanému Supraphonem v roce 1983, jež nyní vydáváme poprvé digitálně:
LADISLAV KUBÍK (1946) je jedním z nejúspěšnějších reprezentantů mladé české skladatelské generace. Svědčí o tom mj. řada
významných tuzemských i zahraničních ocenění jeho děl...Živý smysl pro specifiku nástrojů dokládají Kubíkovy komorní skladby
a zvláště pak díla koncertantní: Koncert pro klavír a orchestr z roku 1974 a nyní nově Koncert pro housle a orchestr, poprvé provedený
17.9.1981 Českou filharmonií za řízení Zdeňka Košlera se sólistou Petrem Messiereurem...Houslový koncert - oproti nekompromisně strohé
zvukovosti koncertu klavírního - využívá sólového nástroje v široké paletě odstínů.Housle vstupují do dialogů, ale i do střetů s orchestrem, jenž
je hlavním nositelem napětí, rozloženého do dramatického oblouku. Koncert s dominujícím efektně vypjatým středním dílem ústí do velké
sólové kadence a smírného, zklidněného závěru s dozpěvem sólového nástroje.
Více než padesát opusů VIKTORA KALABISE (1923) představuje jeden ze základních kamenů soudobé české hudební tvorby.
Kalabis dokázal samostatně navázat na velké zjevy 1. poloviny 20. století a osobitě rozvinout některé jejich harmonické, rytmické, konstrukční
a instrumentační postupy v syntéze s výraznou melodikou českého typu. Je především autorem instrumentálním...
Ve svém Koncertu pro housle a orchestr č. 2, op. 49 vyhověl autor objednávce sólisty, národního umělce Josefa Suka, jemuž věnoval
již některé své předchozí práce...Koncert č. 2 je koncipován jako jednovětý útvar, v něm je ovšem třívětý princip skryt...Výrazovými póly
díla je lyrika a rapsodičnost a v tomto prostoru, ozvláštněném energickými orchestrálními vstupy, dominují housle se svými elegicky
zpěvným a instrumentálně vděčným partem. Premiéra se konala 19.6.1980 v Praze, sólistou byl J.Suk, Českou filharmonii řídil W. Sawalisch.
Pavel Skála