Z komentáře k původnímu LP albu DV 5846 vydanému v Supraphonu v roce 1962 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Málokterý skladatel se dočkal již za svého života takových úspěchů a popularity jako Giacomo Puccini.
Od slavné turinské premiéry "Manon" (1.2.1893) dobývaly Pucciniho opery vítězně operní jeviště všech světových metropolí
a dnes můžeme bez nadsázky říci, že není na světě operního divadla, které by nemělo na repertoáru alespoň jedno jeho dílo.
...Některá díla Pucciniho (a to právě ta později nejúspěšnější) nebyla při svém příchodu na operní jeviště přivítána právě nejvřeleji:
premiéry "Bohémy" a "Madame Butterfly" znamenaly úplné "propadnutí".
Ale obecenstvo pochopilo brzy to, co v nich skladatel přinesl nového a co zprvu překvapovalo a mátlo - a pak byl úspěch tím opravdovější...
Pucciniho hudební talent byl vysloveně zaměřen jen na jevištní tvorbu: bez dobrého operního textu nemohla se jeho skladatelská invence
"dostat do pohybu". Ze skladatelovy korespondence poznáváme, kolik let ztratil často v zoufalém hledání námětu a zejména pak v úporných
bojích s libretisty , kteří vždy nechápali jeho specifické a neomylným divadelním instinktem diktované dramatické požadavky.
Jen v básnické dvojici Luigiho Illicy a Giuseppa Giacosy nalez na čas opravdu rovnocenné a názorově spřízněné spolupracovníky,
s nimiž též vytvořil svá nejúspěšnější díla: "Manon Lescaut", "Bohému", "Toscu" a "Madame Butterly"...
Nesmíme zapomínat, že zpěvní party Pucciniho oper byly psány pro italské hlasy a že v obsazení jeho premiér figurují jména
jako Caruso, Gigli apod. Právě proto, že smysl pro krásu zpěvu a dokonalé uplatnění lidského hlasu byl Puccinimu vrozenou samozřejmostí,
nestane se u něho nikdy sám sobě účelem, ale vždy je nástrojem dramatického nebo charakterizačního záměru...
Přes námětovou rozličnost zůstávalo hlavní téma Pucciniho oper vždy stejným: je jím zpodobení citového života bytostí, které jsou zvláště
uzpůsobeny k intenzivnímu prožívání radostí, nadějí, zklamání a žalu. Proto jsou hrdinkami jeho oper téměř vždy ženy,
jejichž duši dovedl vylíčit s láskyplným pochopením, a které nás budou prostřednictvím jeho hudby okouzlovat a dojímat tak dlouho,
dokud lidé neztratí smysl a cit pro srdce, jeho rozmary i jeho práva...
Milan Munclinger