Z komentáře k původnímu LP albu 11 0644 vydanému Pantonem v roce 1961 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Někteří z našich předních skladatelů tzv. střední generace spolupracovali v dobách své vojenské služby s Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého. Zde upravovali lidové písně, komponovali pochody, hudby k choreografickým obrazům. Byla to dobrá škola. Autoři skladeb se dostávali do přímého kontaktu s posluchači, mohli sledovat bezprostřední odezvu na své dílo a byli tak nuceni zamýšlet se hlouběji nad principy soudobosti a posluchačské sdělnosti. Mnozí z nich později opustili populárnější žánry a věnovali se koncertní hudbě, ale potřeba psát hudbu sdělnou je provázela i nadále.
Jedním z tvůrců, jejichž mladá léta jsou spojena s Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého, je skladatel LUBOMÍR ŽELEZNÝ (nar. 1985 v Ostravě)...
pro Železného je typické spojení vlastního silného kompozičního vkladu s plodným využitím klasické i barokní tradice, která je zakořeněna v posluchačském povědomí. Ve své "Koncertantní hudbě pro violu, smyčce a klavír" (ale i v jiných svých skladbách)
navazuje Železný například na barokní tendenci dát koncertantní uplatnění jednotlivým nástrojům...
Skladatelské dílo předčasně tragicky zesnulého RADIMA DREJSLA (nar.1923 v Dobrušce, zemřel 1953 v Praze) zůstalo v oblasti vážné hudby převážně příslibem, ale příslibem velkého skladatelského talentu. Naši posluchači jej znají především jako skladatele optimistických, nápaditých pochodových písní. Komponoval je zejména pro Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého, jehož byl uměleckým vedoucím. V Drejslově pozůstalosti jsou však i díla z oblasti vážné hudby. "Symfonie pro smyčce" je mezi nimi syntézou veškerého tvůrčího úsilí v této sféře...Celá symfonie vyniká bohatě zpěvnou melodickou invencí, která nezapře autora bytostně
tíhnoucího k vokálním žánrům; ukazuje však zároveň skladatelovu velkou potenci symfonickou i jeho obdivuhodnou technickou vyzrálost.
Dr. Jan Ledeč