Z komentáře k původnímu LP albu vydanému Pantonem v roce 1976 a vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:

Hudba JANA SEIDLA ( *1908)představuje synthesu dvou základních vlivů, pod kterými se rozvíjel jeho skladatelský talent. Na jedné straně je to lidové hudební prostředí domova....na druhé straně avantgardně orientované studium u Aloise Háby...
a spolupráce s E.F.Burianem...je třeba ještě doplnit studium u J.B. Foerstra. V komplexu jeho díla...má dominantní postavení vokální hudba, a to v bohaté žánrové šíři. ...Cyklus písní "Šťastnou cestu" na texty V. Nezvala, F. Hrubína, J. Hostáně a dalších básníků je z r. 1956 (naše deska z něho přináší výběr). Volba textů i jejich hudební vyjádření je řadí do oblasti písní, které se uplatní právě tak na koncertním pódiu jako v žánru, který nazýváme "zpíváno dětem". Čistá, jasná melodika jednotlivých písní, jejich vtip a hudební svěžest jim zajišťuje oblibu u posluchačů všech věkových skupin. ...také v bohatém a rozmanitém díle JIŘÍHO DVOŘÁČKA (*1928) zaujímají vokální skladby významné místo, m.j. i tím, že byly většinou již při prvním provedení přijaty s velkým ohlasem a získávají i po delším časovém odstupu stálý zájem interpretů...Písňový cyklus "Prstýnek z trávy" je z roku 1972. Byl inspirován nevšedním námětem, poetičností a etikou básní Jarmily Urbánkové. Jsou to čtyři prokomponované písně velkého melodického oblouku a hluboké účinnosti. Jemně charakterizující kresba sopránového partu je doplňována nekonvenčně koncipovaným klavírním doprovodem.
JOSEF BOHÁČ (*1929) vstoupil do hudebního života současně jako skladatel i jako dirigent....Komorní písňový cyklus "Květy jasmínu" pro soprán a komorní orchestr z r. 1964 je psán na texty staroindické poesie. Nekonvenční melodika vokálního partu i zajímavé rytmické členění skladby znásobuj účinnost orientálního ladění básnické předlohy. Výrazově bohatý cyklus je interpretačně velmi náročný - je věnován skladatelově ženě, která byla také jeho první interpretkou.