Z komentáře k LP albu 11 0693 vydanému Pantonem v roce 1978, jež je základem našeho digitálního titulu;
původně obsahoval pouze Nonet F.V. Krommera-Kramáře a Dvořákovu Serenádu. Pro digitální vydání jsme titul obohatily o Partitu F.V. Krommera-Kramáře.

Soubor Harmonie českých filharmoniků vznikl r. 1967 z členů našeho prvního orchestru a to se záměrem věnovat se obsáhlé literatuře pro dechové nástroje, která dosud ležela z větší části ladem právě pro své často neobvyklé nástrojové obsazení. Název tělesa byl záměrně volen tak, aby bylo jasné, že nejde o určité pevné nástrojové seskupení s přesně určenými instrumentalisty. Naopak. Zázemí velkého symfonického orchestru umožňuje doplňovat soubor podle potřeby tak, aby nástrojové obsazení vyhovovalo požadavků interpretovaných skladeb. Jen díky tomu se může Harmonie českých filharmoniků pochlubit dnes již neobyčejně širokým repertoárem sahajícím od Mozartových duet pro dva lesní rohy až po Hlobilův Koncert pro dechové a bicí nástroje, op. 82, na jehož provedení se podílelo dvaačtyřicet hráčů. Základní formací je sice od dob klasicismu oblíbený dechový oktet, ale soubor se nevyhýbá ani skladbám se smyčcovými nástroji, či rozšířeným obsazením žesťů a množství skladeb, které za deset let své existence nastudoval a provedl, je opravdu úctyhodné a zabírá slohově prostor od baroka až po Janáčka a současné autory, z nichž někteří psali svá díla přímo pro něj...
Jaroslav Holeček