Původní titul DV 5970 s Klavírním triem a moll Petra Iljiče Čajkovského v interpretaci Sukova tria vydal Supraphon v roce 1963 - nyní titul vychází poprvé digitálně.
Přestože klavírní trio patří k nejběžnějším nástrojovým kombinacím komorní hudby, Čajkovskij se mu dlouho vyhýbal. V dopisu z roku 1880 adresovaném Naděždě von Meck dokonce napsal, že komponování klavírního tria je nad jeho síly, a uvedl celou řadu důvodů, proč má ke spojení klavíru se smyčcovými nástroji výhrady. Neuplynul ani celý rok a Čajkovskij v sobě nalezl náhle dosti sil, aby začal psát skladbu právě pro nástroje, jež považoval za tak nepřijatelně různorodé. Klavírní trio věnoval "památce velkého umělce", svého přítele a příznivce Nikolaje Rubinštejna. Vznikalo v rozmezí let 1881-82 a řadí se bezesporu k mistrovským dílům komorní hudby 19. století. Padesátiminutová skladba sestává z pouhých dvou vět, přičemž obě mají další vnitřní členění. Úvodní elegická melodie se v průběhu první věty připomene podruhé uprostřed a potřetí v závěru této věty. Druhá věta je řadou dvanácti variací, přičemž efektní poslední variace supluje finální větu. V závěru celého díla opět zazní jako smuteční pochod elegická melodie z úvodu první věty. Dva hráči z Tria Passionato - Alexandr Jablokov a Juri A. Rozum - studovali v Moskvě, a není proto