Jedním z nejoblíbenějších českých zpěváků populáru byl od přelomu dvacátých a třicátých let minulého století tenorista Karel Hruška (1891-1966), po němž zůstaly na šelakových gramodeskách mnoha značek desítky nahrávek rozverných písniček a kupletů. Ty první vyšly již v roce 1928 na několika různých etiketách německých gramofonových koncernů Artiphon a Lindström, o rok později již byl Hruška častým hostem nahrávacích studií dalších gramofonových firem v Berlíně či ve Vídni. Nejvíce jeho nahrávek vycházelo v této době na etiketě E Rekord, jejímž distributorem byl nepochybně někdo z okruhu Hruškových přátel.
Karel Hruška nesměl chybět ani na prvních snímcích pro český katalog gramofonové společnosti Ultraphon, které se natáčely zpočátku v Berlíně a od roku 1930 v Praze. Pro tuto etiketu Hruška nazpíval i několik poměrně vtipných reklam mj. na rozhlasové přijímače Telefunken, ztužený tuk Sana či cigaretové dutinky Abadie (jsou zařazeny na jiných výběrech v řadě Historie psaná šelakem).
Za svoji dobovou popularitu vděčil Hruška také pravidelnému vystupování v pořadech Československého Radiojournalu, kde poprvé účinkoval v kabaretním pořadu s Vlastou Burianem v roce 1925, tedy již dva roky po zahájení vysílání rozhlasu v ČSR. Od roku 1928 pak účinkoval na veselých matiné, která rozhlas pořádal ve svém paláci. Jeho pravidelné rozhlasové měsíční revue, v nichž zpíval populární šlágry a přednášel aktuální kuplety, měly u posluchačů obrovský ohlas. Poslední Hruškovy gramofonové snímky z oblasti lehkého žánru vyšly v roce 1943.
Náš výběr jsme nazvali podle charakteru písniček, které se v Hruškově repertoáru objevovaly nejčastěji, totiž veselých kupletů na texty autorů spolupracujících s řadou českých komiků, přičemž hudební složku nejčastěji tvořily aranže známých melodií českých i zahraničních autorů.
Na závěr ještě zmiňme Karla Hrušku coby operního tenoristu: ve svých dvaceti letech debutoval v plzeňském Městském divadle, od roku 1919 vystupoval v pražském Národním divadle a jako operní zpěvák odešel do pěveckého důchodu v roce 1957. Jen v úloze Principála vystoupil v "Prodané nevěstě" více než tisíckrát a celkový počet jeho vystoupení v ND čítal již v roce 1947 více než pět tisíc.

Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel