Tento výběr gramofonových nahrávek na téma líbání, polibků, hubiček, hubanů, pusinek a pus ani zdaleka nezahrnuje mnoho dalších písniček na toto téma, jež zaznamenávaly šelakové gramodesky od počátku dvacátého století až zhruba do jeho poloviny. A protože k danému tématu nelze již mnoho co dodat, zastavíme se alespoň u některých interpretů.
Náš výběr zahajuje svým sopránkem Slávka Grohmannová, spolupracovnice Karla Hašlera, která počátkem dvacátých let účinkovala také v jeho kabaretu. A protože v roce 1921 se Hašler stal ředitelem československého zastoupení anglické gramofonové společnosti The Gramophone Company Ltd., není divu, že pro československý trh nechal na gramodesky této firmy nahrávat hlavně své vlastní písničky.
František Kreuzmann byl jako zpěvák od roku 1923 přítomen hlavně na gramodeskách německé exportní etikety Polydor, které si do ČSR nechala dovážet brněnská firma The Gramophone Import Co. Na tuto etiketu Kreuzmann natočil mnoho desítek populárních písniček nejen během svého účinkování v Zemském národním divadle v Brně, ale ještě i pár let po svém odchodu do Prahy do Divadla na Vinohradech. Od konce dvacátých let pak nahrával na další německé etikety Homocord a Odeon, později pak na gramodesky československé etikety Ultraphon.
Také dva další interpreti se umělecky realizovali především na Moravě. Tenorista Jarka Budil (z rodiny známého divadelního impresária Vendelína Budila) byl členem Moravskoslezského divadla v Olomouci, zatímco šéf operety Zemského národního divadla v Brně Oldřich Nový natáčel ve stejné době své první gramodesky na již zmíněnou etiketu Polydor.
Interprety dalších písní z této sestavy již laskavý posluchač zná, neboť jsme je vesměs představili v předchozích medailonech v řadě Historie psaná šelakem.


Vybral, sestavil a komentář napsal producent řady Historie psaná šelakem Gabriel Gössel