Z komentáře Jaroslava Holečka k původnímu LP albu 8112 0192 "Umělecký portrét Kühnova dětského sboru" vydanému Pantonem v roce 1981 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...Umělci obdaření od přírody citlivou duší a zvýšenou představivostí dokáží své vzpomínání zpředmětnit v uměleckém díle a sdělit své pocity ostatním zajímavou a poutavou formou. A je-li po ruce tak vynikající soubor, jako je Kühnův dětský sbor, pak je zde silný impuls k takové tvorbě a není tedy, že v naší hudbě máme celou řadu výborných skladeb pro dětské sbory, které okouzlují děti i ty dříve narozené nejen u nás, ale třeba i ve vzdáleném Japonsku. Druhou stránkou věci pak je skutečnost, že tyto skladby představují neocenitelný studijní a instruktivní materiál, na němž se tříbí vkus i umění dětských sborů a prohlubuje se vztah mládeže k současnému umění. A tak i tato deska má vlastně dvojí poslání. Chce především potěšit svěží hudbou, vytrysklou z nejkrásnějších sfér umění našich předních hudebních skladatelů a chce být i vzorem pro další dětské a mládežnické sbory, které se pustí do studia jejich skladeb, v nichž je ohled na mladého interpreta již přímo součástí prvotního tvůrčího záměru...Pražský skladatel IVO JIRÁSEK (1920) napsal pro Kühnův dětský sbor v roce 1974 souvislé pásmo hudby na texty lidové poezie a nazval je Babiččin kalendář...IVAN KURZ (1947) je nejmladší z naší pětice skladatelů...Snad proto se vrátil zpět nejdále, až do světa těch nejmenších a zhudebnil jim i nám i sobě pro potěšení cyklus roztomilých dětských říkánek J. Vodňanského...Písničky pro dětský sbor BOHUSLAVA MARTINŮ (1890-1959) jsou jedinou skladbou na desce, která nebyla psána přímo pro Kühnův dětský sbor...
JIŘÍ PAUER (1947) vstoupil do našeho hudebního života pohádkovou operou o zvířátkách Žvanivý slimejš a je o něm známo, že umí rozdávat úsměvy a radost, kdykoli k tomu nalezne sebemenší příležitost. A tu mu zde poskytla malá sbírka dětských veršů o obyvatelích našich vod a pastvin Františka Branislava...VÁCLAV TROJAN (1907) dodnes rád vzpomíná, jak hrával jako dítě národní písničky z Malátovy houslové školy a jak je již ve dvanácti také sám upravoval pro dvoje housle, aby je mohl hrát se svými kamarády. Proto také svého času rád vyhověl žádosti prof. Jana Kühna, nezapomenutelného zakladatele dětského sboru, nesoucího dodnes jeho jméno, aby pro dětské vysílání Čs. rozhlasu napsal kytici z lidových písní pro dětský sbor a malý instrumentální soubor. Skladba (Zazpívejme si…) dostala v roce 1979 nový závěr a v této podobě je osvědčeným koncertním číslem sboru...