Z komentáře Zbyňka Máchy k původnímu LP albu 1 15 1554 "Československý amatérský tradiční jazz" vydanému v Supraphonu v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Československý tradiční jazz má již mnoho let významné postavení na evropské scéně. Základy budoucího revivalistického hnutí byly u nás položeny již ve třicátých letech a v této souvislosti nelze nejmenovat redaktora Emmanuela Uggé, který se stal jedním z prvních evropských zasvěcených znalců jazzové hudby...Základy pro vznik revivalistického hnutí byly položeny ještě před druhou světovou válkou...Květen 1945 znamenal pro další rozvoj jazzové hudby v Československu rozhodující mezník. Rozrostly se řady sběratelů gramofonových desek, publicistů a kritiků. tato činnost pak vyústila i v aktivní muzicírování mladých nadšenců a dalším inspiračním zdrojem v tomto směru se stalo vystoupení australské dixielandové skupiny Graeme Bella na prvním světovém festivalu mládeže a studentstva v roce 1947. Do roku 1950 již existovalo téměř půl tuctu amatérských souborů, které hrály jazzovou hudbu v tradičním pojetí. Nejeden z vyznavačů tradičního jazzu viděl v této hudbě účinný lék proti běžné zábavné hudbě a často vedl i nesmiřitelný boj se zastánci moderních jazzových směrů...Kritičnost neopustila revivalisticky hraný tradiční jazz ani v dobách, kdy byla tato hudba na výsluní popularity. To bylo zejména na přelomu padesátých a šedesátých let v tak zvané charlestonové vlně, nebo později, kdy i k nám přišel model anglické tradiční školy reprezentované zejména Ackerem Bilkem, Chrisem Barberem či Terry Lightfootem a na krátký čas se zdálo, že tradiční jazz bude jedním z hlavních inspiračních zdrojů běžné populární hudby. A právě v této době se rodí z podstatně hlubších zdrojů směr, který je často v Evropě nazýván českou tradiční školou. Bez nároků na výraznější komerční využití, s nezvyklým odborným a teoretickým zázemím, přichází na scénu orchestr, vedený Pavlem Smetáčkem a ukazuje další směry vývoje tradičního jazzu: interpretační mistrovství , náročnou práci aranžérů, využívání méně známých historických témat a zejména vlastní skladatelské přístupy, jakož i širokou škálu stylové orientace....