Z komentáře Jiřího Štilce k původnímu LP albu 11 0730 "Soudobá sovětská hudba" vydanému v Pantonu v roce 1978 a nyní vydávanému v Supraphonu poprvé digitálně:
V údobí po V. sjezdu Svazu sovětských skladatelů se v Sovětském svazu plánovitě uskutečňuje něco, co bychom mohli charakterizovat jako panoráma hudebních kultur všech jeho republik. Ta přehlídka poskytuje jedinečný obraz o potenciálu sovětského hudebního života sedmdesátých let našeho století. Vydavatelství ČHF Panton věnuje tomuto ojedinělému procesu, jenž spěje k celkovému zhodnocení na VI. sjezdu Svazu sovětských skladatelů pravidelnou a cílevědomou pozornost. Tentokráte je jejím předmětem Litevská SSR, země s nádherným a živým lidovým uměním prodchnutým lyrikou, úsporností opravdových citů, subtilností a básnivostí, země se záviděníhodnou úrovní hudební výchovy a špičkovými hodnotami interpretačními. Celkové vyznění Festivalu litevské hudby (23.4.-30.4.1977), jemuž věnujeme první stranu naší desky, poukázalo na obecnou zkušenost, že doby slohové homogenity jsou nenávratně za námi. Ocitáme se v teritoriu tak diferencovaném, že některá díla jako by stála až proti sobě. Byl to mimořádně poučný a podnětný pohled na věčnou dialektiku prolínání elementů minulosti a současnosti. Slyšeli jsme hudbu "tradicionalistů" až po současné skladebné praktiky a pódiové hudební divadlo. Nejvíce ovšem zaujala tvůrčí fantazie a umělecká vytříbenost skutečných osobností, jež si zaslouží poznání, protože čelí myšlenkám o bezvýchodnosti hudby 20. věku (P.Boulez: Zdá se mi, že se nacházíme ve velké krisi, 1966)...