Z komentáře Pavla Skály k původnímu LP albu 8112 0372 "Pražští madrigalisté" vydanému v roce 1983 v Pantonu a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
LADISLAV VYCPÁLEK (1882-1969), žák Vítězslava Nováka, zanechal české hudbě rozsáhlý odkaz, jehož nejlepší součást si zasluhuje pro svou myšlenkovou závažnost a tvůrčí kázeň nejvyšší respekt. Základem jeho hudební řeči je polyfonie, která je východiskem melodiky i harmonie. Z Vycpálkových písní, sborů a kantát bývá nejvýše ceněna Kantáta o posledních věcech člověka z počátku 20. let...MILOVÁNIE na texty vybrané ze staročeské lyriky, napsal autor v roce 1964 a dílo věnoval Novým pěvcům madrigalů a komorní hudby, jak se tehdy soubor Pražských madrigalistů, založený v roce 1956 Miroslavem Venhodou, jmenoval...
CTIRAD KOHOUTEK (1929), profesor skladby na hudební fakultě AMU v Praze, zúročuje od poloviny šedesátých let své důkladné teoretické studium novodobých skladebných technik v osobitých dílech, v nichž uplatnil vlastní tzv. projektovou kompoziční metodu, jak je tomu např. v jeho symfonických dílech..Na počátku roku 1981 zaujaly autora novoroční verše Vladimíra Štefla, láskyplně vyprávějící o proměnách zahrádky ve sledu ročních dob. Zhudebnění veršů, jakkoli využívá rytmických komplikací, modality, polyfonie a stratofonie a dosahuje nové zvukovosti, působí prostě a přímočaře...
VÁCLAV RIEDLBAUCH (1947) patří k nejvýraznějším představitelům mladé generace českých skladatelů. Jeho skladby od prvního poslechu zaujmou emocionálním nábojem a zároveň koncepční rozvahou a tvarovou logikou. ZPĚVY A HRY na úryvky ze Shakespeara komponoval v roce 1979...Autor na okraj díla poznamenává: "Shakespeare bude fascinovat ještě dlouho. S vědomím jistého barbarství jsem si dovolil montáž jeho myšlenek z různých děl se záměrem vytvořit jednolitý celek na podkladě odlišných výrazových poloh. Tak jak tomu bývá u Shakespeara běžné"...
FRANTIŠEK CHAUN (1921-1981)...našel prostor k umělecké seberealizaci rovným dílem v malířství a v hudbě a obě tyto jeh činnosti měly mnoho společného: intuitivní zvukovou a barevnou představivost a nevšednost pohledu na témata překvapivě nová, ba někdy i v dobrém slova smyslu provokující. Prostřednictvím studentské latiny vzdává ve své minikantátě (CO JSEM SI ZAPAMATOVAL Z LATINY aneb Něžná vzpomínka na Igora Stravinského) nepatetický hold géniu I.Stravinského. Jde vlastně o hravý quodlibet s řadou citátů ze skladeb milovaného Mistra, které autor neskrývá...