Z komentáře Jaroslava Holečka k původnímu LP albu "Ivan Jirko VI. Smyčcový kvartet - Václav Lídl III. Smyčcový kvartet" vydanému v Supraphonu v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Napíše-li soudobý hudební skladatel již šestý smyčcový kvartet, je z toho možno usuzovat, že má k tomuto hudebnímu žánru hlubší osobní vztah. Skutečnost, že se tyto kvartety stále hrají, však svědčí navíc o tom, že vytvořil díla šťastná a zajímavá jak pro reprodukční umělce, tak pro posluchače...Vnějším podnětem k napsání 6. kvartetu bylo 20. výročí založení Kvarteta města Prahy, které vzniklo z původního kvarteta FOK. Ze všech šesti skladeb je tato poslední nejrozsáhlejší a myšlenkově nejzávažnější. Virtuosní faktura partitury i jednotlivých hlasů ukazuje, že skladatel chtěl napsat dílo hráčsky vděčné a že si byl dobře vědom kvalit souboru, pro nějž tvořil. Osobnímu přání primária kvarteta vyhověl i v tom, že napsal skladbu mimořádně zpěvnou. Slohovým východiskem IVANA JIRKO (nar. 1926) je novoklasicismus, obdobně jako je tomu i v jiných skladbách autora....
Také VÁCLAV LÍDL (nar.1922) nalezl ve smyčcovém kvartetu médium pro konkretizaci svého myšlenkového světa. Po prvním kvartetu op. 2, jímž v r. 1948 absolvoval na brněnské konzervatoři kompoziční třídu Jaroslava Kvapila, byl druhý kvartet op. 11 uvedený v r. 1952, dokladem rychlého uměleckého i technického vyzrání osobitého talentu mladého skladatele, ale obě díla považuje autor dnes za překonaná. Po delším časovém odstupu se Václav Lídl vrátil k formě smyčcového kvarteta v r. 1969 a vytvořil dílo, které je syntézou jeho dosavadní umělecké činnosti i výsledkem cílevědomého úsilí zapojit se svými kompozicemi do pokrokového proudu české kultury...