Z komentáře Kamila Šlapáka k původnímu LP albu 1111 3167 "Bartók Smyčcové kvartety" vydanému v roce 1983 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
V komorní tvorbě BÉLY BARTÓKA (1881-1945) zaujímá jeho šest smyčcových kvartetů zvláštní místo: vznikly v období let 1909-1939, obsáhly tedy skladatelův tvůrčí vývoj od doby zralosti do doby, kdy z odporu proti fašistické diktatuře emigroval. Poslední, "americké" období není tedy v nich již zastoupeno...Kromě toho jsou v dílech skryty osobní i společenské okolnosti, za kterých je tvořil a jež jim vtiskly i hudební ráz zcela nevšední, nekompromisní, vyžadující od interpretů i posluchačů mimořádnou koncentraci, aby se pak díla odměnila svou hloubkou a zvláštní krásou. Po vzoru světových kvartetních sdružení podjalo se i české TALICHOVO KVARTETO odpovědného úkolu, nahrát na desky celý soubor těchto skladeb....V Kvartetu č. 1 (dokončen 1909) Bartók uplatnil své snahy o obrození maďarských písní a tanců (k nim nepočítal romantické čardáše), a to ve spojení s moderními proudy, zejména impresionismem, jak je poznal mimo německou romantickou oblast, jíž zprvu podléhal. V syntéze s vlastním ingeniem si vytvořil osobitý styl, který mu umožnil plně vyslovit, čím po přestálé osobní i umělecké krizi překypovalo jeho nitro...Kvartet č. 2 vznikal pomalu v letech 1915-1917. Uplatňuje zásady Bartókovy tvorby ještě důsledněji, možno říci bezohledněji. Nesporně je opět ohlasem osobních i vnějších poměrů (byla to doba 1. světové války!)...V díle lze vidět syntézu dvou poloh: lyrické (první věta) a prudké, vášnivě rozpoutané (střední věta), možno také říci dvou stránek: intelektuální a "primitivní" až "barbarské", jež Bartók vysondoval ze staromaďarských tanců, zejména "medvědího" a z exotického (arabského) folklóru, který na svých cestách osobně poznal...Třetí věta je volnou fantazií na hlavní myšlenky díla a uzavírá dílo zádumčivě...