Z komentáře Jaroslava Holečka k původnímu LP albu 1 11 2211 "Ludwig van Beethoven Klavírní kvartety" vydanému v Supraphonu v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...Základní koncepcí Beethovenových klavírních kvartet je syntéza dvou různorodých složek souboru - klavíru a smyčcového tria, z jejichž zvukové odlišnosti čerpá skladatel celou škálu barevných kombinací. Oproti klavírním sonátám mu čtyři nástroje poskytovaly mnohem větší možnost imitační práce, což také bohatě využívá. Jeho tematická práce je již - pomineme-li ojedinělá slabší místa - na takové úrovni, že bychom za ní rozhodně nehledali začátečníka a tím méně patnáctiletého chlapce a svědčí nejen o tom, že byl svými učiteli dobře poučen, ale že již dovede i samostatně a originálně hudebně myslet. Vliv Mozartův je jasně patrný jak v utváření melodické linky, ve figuracích doprovodných hlasů, tak i v celkovém založení jednotlivých částí. Hned první kvartet Es dur je zcela nepochybně koncipován podle vzoru Mozartovy houslové sonáty G dur (KV 379), která má rovněž pomalý úvod k první větě, na nějž navazuje allegrová část ve stejnojmenné mollové tónině a shodné rysy lze nalézt i v závěrečných variacích. To však nikterak nesnižuje Beethovenovu uměleckou zdatnost, jež se například právě v první větě kvartetu Es dur, zejména v jasném a logicky motivovaném rozvíjení tematického materiálu projevuje nade vší pochybnost a s překvapující původností...Klavírní kvartety byly vydány jako skladby z pozůstalosti až v roce 1832 a ani o jejich provozování za života skladatele nemáme žádné zprávy. Zdá se, že mladý Beethoven je sám považoval jen za průpravné práce a v zaujetí novými tvůrčími plány na ně téměř zapomněl. Teprve o něco později z nich převzal tři hudební myšlenky a nově je zpracoval v klavírních sonátách op. 2....
Později se Beethoven k formě klavírního kvartetu již nikdy nevrátil, ale čtyři skladby, které v tomto oboru vytvořil, nejsou jen historicky zajímavé rané projevy jeho vrozených tvůrčích dispozic, ale plnohodnotná díla, která mají své čestné místo v kontextu celé klasické komorní tvorby.