Z komentáře Anny Hostomské k původnímu LP albu 1 10 0228 "Josef Bayer Královna loutek" vydanému Supraphonem v roce 1968 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
O JOSEFU BAYEROVI přinášejí hudební slovníky (a ještě ani ne všechny) jen několik zběžných údajů: žil od 6.3.1852 do 12.3. 1913 ve Vídni, kde se narodil i zemřel...Zkomponoval velkou řadu drobných skladbiček, divertissement, vložek do činoher, scénických hudeb, několik oper...a přes dvacet baletů...Ze všech jeho baletů dosáhla největšího úspěchu KRÁLOVNA LOUTEK…
Josef Bayer dobře věděl, že sází na bezpečnou výhru, když zapřahuje svůj skladatelský talent i dirigentskou činnost do pestře namalované káry veselé múzy Terpsychory. Volil pro své balety takové náměty, které mu dávaly příležitost k hudbě všeho druhu. Vždy se na jevišti mohla rozvinout pestrá směsice okrojovaných folkloristických tanců, fantastických zjevení, pantomim i rafinovaně vystylizovaných a virtuózně tančených špičkových baletů, v nichž vyniklo nejen baletní umění tanečnic, nýbrž i krása ženského těla v trikotu a nadýchnutých krajkových sukénkách...Od roku 1881, kdy Královna loutek měla premiéru, rostla její popularita rok od roku - patrně právě její zásluhou postoupil její autor od houslového pultu na dirigentský stupínek a do funkce šéfa baletu. A to byla funkce záviděníhodná. Znamenala volnost dramaturgie, možnost sebeuplatnění a rychlého uvedení každé vlastní novinky. Bayer je chrlil rychle a obratně a vzor Dvorního divadla zabezpečoval šíření jeho výtvorů na ostatní baletní jeviště rakouská i cizí. I u nás, zejména v Praze, se Královna loutek rychle a nadlouho zabydlila...Děj baletu je jednoduchý, ale dává choreografovi bohatou příležitost ke střídání žánrů, od špičkového tance přes folklór, až po výrazovou pantomimu. Působivá je předehra a to uplatněním hlavního valčíku, který dodnes patří k nejznámějším valčíkům vůbec. Pak se otevře opona a zjeví se hračkářský obchod, kam přicházejí mezi zaměstnance dodavatelé, listonoš, posluha, kupci a zejména bohatí angličtí manželé se čtyřmi dětmi. Předvádění loutek provází polka, tyrolácká sousedská, tanec miminek, Číňanky, Španělky, Japonky, harlekýna, ale teprve luxusní loutka víla - královna loutek - se Angličanům zalíbí a bude jim příštího dne odeslána. Krám se vyprázdní, světla pohasnou, nastává noc. Údery hodin oznámí půlnoc a s ní oživnou všechny loutky. Místo toporných loutkových kroků a obratů se rozvíří při hlavním valčíku ve velkém ballabile a s použitím vší předchozí rázovité hudby taneční rej loutek, teď už uvolněný a bohatě členěný, v němž ovšem dominuje opět víla - královna loutek. Uplyne chvíle kouzla, loutky se rychle vracejí do svých krabic a v nastlém tichu přichází do krámu pan šéf se svým pomocníkem. Slyšeli hudbu, smích a halas, přišli se přesvědčit, ale odcházejí uklidněni. Byl to jen sen. Opona definitivně klesá.