Z komentáře Miloše Pokory k původnímu LP albu 1 11 1836 "Josef Antonín Štěpán Sonáty pro klavír" vydanému Supraphonem v roce 1976 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně
Jednou z typických stránek českých hudebních dějin 18. století byla značně rozsáhlá emigrace českých hudebníků do různých evropských zemí. Zvláště v druhých dvou třetinách dosáhl počet emigrujících českých skladatelů i interpretů mimořádně vysokého čísla, jelikož cizina v té době umožňovala daleko lepší podmínky pro existenci i uměleckou seberealizaci, než mohla nadaným muzikantům poskytnout jejich vlast…
JOSEF ANTONÍN ŠTĚPÁN (1726-1979), český hudební skladatel a pedagog rodák z Kopidlna, který většinu svého života prožil v zahraničí, byl synem hudbymilovného kantora, jenž ve svém synovi velice záhy rozpoznal jedinečné vlohy pro dráhu klavírního virtuosa. Tak bylo mladému skladateli dopřáno vzdělat se u proslulého vídeňského skladatele a pedagoga Christopha Georga Wagenseila, jednoho z předních stylových průkopníků formy tzv. vídeňské klasické symfonie. Díky své klavírní zručnosti stal se Štěpán ve Vídni dokonce dvorním učitelem klavírní hry. Vyučoval například obě dcery Marie Terezie, z nichž prvá, Marie Antoinetta se stala pozdější francouzskou královnou a druhá, Karolina, královnou neapolskou.
Skladatelské dálo J.A.Štěpána obsahuje více než 80 skladeb pro sólový klavír, asi 40 klavírních koncertů, necelou desítku houslových sonát s klavírem a klavírních trií. Víme také o Štěpánových písňových sbírkách, partitách, deseti symfoniích, církevních skladbách a jednom singspielu.
Z přehledu je patrno, že dominantou Štěpánovy tvorby byly kompozice klavírní, z nichž však tiskem vyšla jen nepatrná část…Shodně s C.Ph.E.Bachem zaujímá i J.A.Štěpán již délkou svého života zvláštní postavení. Je svědkem začátků klasicismu i jeho vyvrcholení. Posledními díly dokonce ohlašuje stylovou epochu romantismu. Jeho klavírní dílo lze rozdělit do dvou ostře ohraničených skupin: do první spadají skladby z doby předklasické, do druhé skladby adekvátní vrcholným dílům vídeňského klasicismu. Na této desce nahrané sonáty in A a in B, byly vytištěny v roce 1971, právě v té době, kdy onen stylový přechod v skladatelově tvorbě začínal. Prvá z nich je v pořadí Štěpánových klavírních sonát řazena jako osmnáctá, druhá jako dvacátá. Sonáta in G, v pořadí šestadvacátá, existuje pouze v rukopise. Z hudby cítíme rokokovou Vídeň, avšak současně i patetičnost (zvláště v pomalých větách a introdukcích) ne příliš vzdálenou Beethovenovi. Dalším zajímavým rysem je monotematičnost Štěpánova kompozičního myšlení (viz např. příbuznost andantového tématu introdukce a allegrového tématu druhé věty v Sonátě in B), nutící skladatele často používat při nástupu další věty způsobu attaca, vytvářející tak dojem jednověté sonátové struktury, tolik připomínající útvar romantický.

RUDOLF BERNATÍK (*6. března 1937 - † 23. března 2024) byl český hudební pedagog, vynikající a uznávaný klavírista, hudební osobnost v rámci evropského kontextu.
Byl držitelem Moravskoslezské umělecké Ceny Jantar za celoživotní přínos a také řady mezinárodních uměleckých cen.