Antonín Kraft byl považován za jednoho z nejlepších violoncellistů své doby. Již Josef Haydn o něm vyjádřil uznání pro jeho „čistou intonaci a výraznou hru“. Svůj druhý violoncellový koncert D dur z roku 1783 (Hob. hVIIb:2) napsal pro Krafta. Také Beethoven v letech 1803–1804 komponoval sólový cellový part Trojkoncertu C dur op. 53 se záměrem, aby Kraft dílo premiéroval, což se také roku 1808 stalo spolu s houslistou Ferdinandem Karlem Augustem Seidlerem a rakouským arcivévodou Janem Josefem Rainerem Rudolfem u sólového klavíru.

Koncert C dur pro violoncello a orchestr, vydávaný v této edici, byl zkomponován před rokem 1803, kdy vznikl zatím jediný dochovaný opis, pořízený Josefem Antonínem Seydlem. Seydl byl rodákem z Berouna, kde se narodil 9. dubna 1775. Zde chodil do školy a začal se též poprvé učit hudbě. Podle korespondence, zápisů v Seydlových pamětech a zejména dochovaných hudebnin, které po sobě zanechal, byl Seydl zdatným houslistou a violoncellistou (ve svých třinácti letech hrál Pichlův houslový koncert B dur, mezi lety 1789-1792 byl fundatistou při latinské škole na Svaté Hoře u Příbrami coby houslista). Ke konci 18. století se též začal učit na „basétl“, jehož hru pěstoval zejména v době svého berounského působení. Po roce 1800, kdy byl Seydl vysvěcen na kněze, nastoupil v Rokycanech do funkce mladšího kaplana, brzy nato však byl povolán zpět jako kaplan v rodném Berouně. Kromě období 1806-1813, kdy zastával post děkana v Lochovicích, působil v Berouně po celý život, zejména po roce 1813 jako děkan. 

Předlohou pro vydání Violoncellového koncertu C dur „Seydlova“ od Antonína Krafta, byl opis Josefa Antonína Seydla, datovaný v Berouně roku 1803. Datace a lokace se nacházejí na konci všech partů hudebniny: „Konec. 1803. w. Ber.“ Rukopis se nachází ve Státním okresním archivu v Berouně pod signaturou HU 304.

Kraftovo dílo čítá necelých dvacet dochovaných skladeb. Sedm opusů vyšlo ve své době tiskem, zbytek zůstal v rukopisech. Většina kompozic čítá violoncellový part a je zřejmé, že mnohé z nich psal přímo pro vlastní produkce instrumentální hudby na šlechtických dvorech, při kterých působil. Napsal šest violoncellových sonát s doprovodem basu, tři dua pro housle a violoncello, několik barytonových trií a violoncellových duet, dochovaly se nám dva violoncellové koncerty. První koncert C dur je čtvrtým opusovým číslem v řadě jeho vydaných skladeb a byl vydán tiskem pravděpodobně mezi lety 1809-1814, soudě dle údajů na titulním listu hudebniny. 

obsazení: vcl solo, 2ob, 2cor, 2vno, vla, vcl, cb
materiál: party
nakl. č.: R 300b