Viktor Kalabis patří k významným českým skladatelům 2. poloviny 20. století, je autorem více než devadesáti opusů. Řada jeho děl vznikla na objednávku interpretů nebo mezinárodních soutěží a festivalů.

„Profesor doktor Zdeněk Fencl, univerzitní profesor v oboru mikrobiologie, byl přítelem Viktora Kalabise už na staroslavném gymnáziu v Jindřichově Hradci. Oba ke krásnému historickému městu přilnuli, stále se ta vraceli a tak se později přátelství mezi nimi i jejich rodinami stalo důvěrným a téměř každý letní den během prázdnin trávili společně (manželka Milada Fenclová a Zuzana Růžičková, cembalistka, žena Viktora Kalabise). 

Až jednou zas u vrátek zazvonil a přítel ještě ve smíchu a plný optimismu hlásil, že mu našli zlou chorobu, ale že se s tím dá něco dělat. Byl v oboru, znal vývojové léky a tak všichni doufali. Téměř dva roky trval boj se zákeřnou chorobou, naděje stoupala a opět mizela, až zmizela docela. Kalabis dedikoval příteli, se kterým vše intenzivně prožíval, skladbu Tristium, žalozpěv, koncertantní fantasii pro violu a smyčce, op. 56 a zároveň vytvořil i klavírní výtah. Skladba má v sobě všechny zápasy, naděje i zoufalství až po pokorné poznání nezvratnosti." 

Jiří Pilka v Kalabisově monografii o skladbě píše: „Síla inspirace nezaměnitelně prosvěcuje toto dílo, které se pohybuje v agitační poloze na hranici života a smrti. Proto také volba temnějšího hlasu violy. V tichém soustředění pak přichází smír s osudem, moudrý smutek.“ Zuzana Růžičková 

obsazení: vla solo, pfte
materiál: partitura, part
durata: 13'
nakl.č.: R 359

Orchestrální materiál k pronájmu na nakladatelstvi@rozhlas.cz